Transgas versus Fuchs2. Anketa o tom nejhorším a nejlepším v českých a slovenských městech za rok 2019

19. prosinec 2019

V posledním letošním díle urban magazínu Spot odpovídaly osobnosti, které se z různých úhlů věnují městu, na jednoduchou otázku: Co nejlepšího nebo nejhoršího vás letos ve veřejném prostoru, urbanismu nebo architektuře zaujalo? Došlo na povedené oživení zchátralých budov a míst, ale i na krizi bydlení nebo chystaný stavební zákon.

Publicistka Karolína Vránková

První povedený projekt pochází z letošního Designbloku, z Výstaviště, které je v dosti tristním a zbědovaném stavu. Na boku sportovní haly tam najdete malý objekt, údajně hokejovou střídačku. Designéři Markéta Držmíšková a Petr Hák ji jen pár drobnými úpravami, třeba pomocí světel, přetvořili na party bar Cirque, který měl velmi dobrou a tak trochu dekadentní atmosféru. Něco podobného se odehrálo i na ostrově Štvanice, kde dlouho chátrala funkcionalistická vila architekta Fuchse a kde byl nedávno otevřen klub Fuchs2, který se může pochlubit syrovou, trošku ošklivou a trošku krásnou poetikou. A zmínila bych také Sociální reaktor Lyceum v Brně. Architekti ze studia Koga získali do správy budovu školy z 19. století a snaží se ji oživit. Zařídili si tam ateliér, pozvali různé spřízněné subjekty a postupnými kroky vrací do domu život. Všechny tyhle projekty spojuje, že k jejich rozjezdu nebylo potřeba velké množství peněz, jen chuť a schopnost něco dělat.

Fuchs2 – Štvanice

Vojtěch Sigmund a Karolína Kripnerová, Architekti bez hranic

VS: Rozhodně bych ocenil práci pražského magistrátu, ať už úpravu Mariánského náměstí, projekt sázení stromů, nebo boj proti různým historickým a alkoholovým pseudovozidlům. Cením, že se Praha ubírá tímto směrem. Z negativních věcí mě velmi znepokojuje, že se dostatečně neřeší dostupnost bydlení. Města a veřejná správa by měly více podporovat výstavbu nebo rekonstrukce bytů tak, aby byly dostupnější nejen pro nejchudší, ale i pro střední třídu.

KK: S Architekty bez hranic máme pozitivní zkušenost, že se na nás začaly s žádostí o spolupráci obracet charitativní organizace pracující s lidmi v nouzi a bez domova. Vidím to jako velmi pozitivní signál, že si společnost začíná uvědomovat, že architekti nepracují jen pro bohaté, ale slouží celé společnosti. Co se negativních zkušeností týče, tak jsme znepokojeni, jak probíhá příprava nového stavebního zákona. Zatím se totiž zdá, že budou upřednostňovány soukromé zájmy před veřejnými.

Logo

Sociální geografka Michaela Pixová

Mám pocit, že se v Praze nic moc pozitivního nestalo. Stále sledujeme destruktivní nápady typu rozšiřování letiště, stavba nové plavební komory nebo plány na vládní čtvrť. I přesto, jak se v posledních letech hodně mluví o architektuře a urbanismu, nic se reálně nelepší. Pořád vznikají megalomanské projekty jako nové Masarykovo nádraží nebo skandální a naprosto urbanisticky nekoncepční rozvoj Libeňského ostrova – projekty, které slouží hlavně k investování peněz. Ani co se politiky týče, tak se navzdory velkým nadějím mnoho nepodařilo. Pražská koalice je vzhledem ke své nesourodosti a odlišným přístupům k městu dost neakceschopná. Nedaří se prosadit zákaz automobilové dopravy na Smetanově nádraží a na Újezdě a nijak konkrétně se nezlepšila ani dostupnost bydlení, protože hlavně neoliberální síly ji nechtějí řešit. A jednou z nejšílenějších věcí je samozřejmě zbourání Transgasu, což považuji za výraz totálního buranství a vítězství soukromého kapitálu nad veřejným zájmem. Něco pozitivního? Mám dojem, že když už se něco objeví, tak to zase brzy skončí. Například Kasárna Karlín, jejíchž provozovateli hrozí, že nebude moci v objektu zůstat, nebo dočasně oživený Löwittův mlýn či Invalidovna.

Budova Invalidovny v pražském Karlíně

Urbanistka a moderátorka relace o urbanismu a architektuře Živé mesto_FM Lívia Gažová

Událostí roku v pozitivním smyslu je pro mě realizace parku v malém slovenském městě Leopoldov, na které se mimo jiné podíleli i český architekt Jakub Kopec, krajinná architektka Klára Zahradníčková a umělec Tomáš Džadoň. Podoba parku je výsledkem architektonické soutěže, což je celkem pozoruhodné, protože na Slovensku se v malých městech moc architektonických soutěží nekoná. A výsledek je opravdu velmi originální. Přešlapem roku je vizualizace „revitalizace“ modernistického projektu Istropolis na Trnavskom mýte v Bratislavě, která nedopatřením unikla na veřejnost. Istropolis bych přirovnala k vašemu Transgasu. Developer veřejnost ujišťoval, že bude k místu přistupovat citlivě. Pak ale jeden zahraniční ateliér, který se zúčastnil soutěže, zveřejnil svůj návrh a ten nám vyrazil dech. Nepočítalo se v něm se zachováním ničeho z původní hmoty, přitom jde o dům velmi architektonicky cenný. Developer svoje plány stále tají, takže jsme všichni na jehlách, jak to dopadne.

Logo

Čím je zajímavý brněnský Sociální reaktor a co najdete v nejhezčím slovenském parku? Poslechněte si, jaké projekty se v českých a slovenských městech loni povedly i co se naopak vůbec nepodařilo.

Logo
autor: Alžběta Medková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.