Tři blízcí neznámí: O děsivém zásahu do osudů trojčat ve jménu psychologického výzkumu

Jak mohou děti prožívat takovou násilnou separaci od svých sourozenců? Jaké to je – dozvědět se v dospělosti, že jste byli součástí „projektu“ a že vám někdo kvůli výzkumu zatajil, že máte sourozence? „O citové vazbě a separační úzkosti se mluví především ve vztahu mezi dítětem a matkou, ale u vícerčat to bezesporu funguje také. Důležité je, jak je tato úzkost opečována,“ říká psycholožka Ilona Preslová. Koneckonců i v českém prostředí dochází k tomu, že jsou sourozenci umisťováni do náhradní rodinné péče zvlášť, neboť kapacita pěstounů či adoptivních rodičů je omezená, zejména jde-li o početnou sourozeneckou skupinu, dvojčata se však zpravidla umisťují do jedné rodiny.

Prožitek toho, že v dospělosti zjistíte, že máte dvojče, je pro většinu lidí asi nepředstavitelný. Může to přinést velkou euforii a radost, ale stejně tak i smutek a trudomyslnost, neboť je toho tolik, co jste spolu neprožili. Další rozměr tomu pak v případě zmiňovaných tří bratrů dodává skutečnost, že byli rozděleni za účelem výzkumu, nikdo z jejich blízkých o tom nevěděl, a oni tak byli po desítky let oběťmi lží a manipulací. „Můžeme si říct, že tehdy byla jiná doba, tolik se neřešila etická témata, ale i tak jde trochu hrůza z toho, že někdo kvůli výzkumu takto ovlivnil lidský osud,“ komentuje psycholožka a upozorňuje na okolnost, že do projektu byly zahrnuty výhradně židovské děti, což je, v té době pár let po válce, také zajímavý fakt.

Děti z ústavní péče: potíže se u nich často očekávají automaticky, říká psycholožka Preslová

• Upravit
• Smazat

Do ústavní péče se děti v České republice dostávají v situacích, kdy nemají rodiče nebo se o ně rodiče ani jiní rodinní příslušníci z nějakého důvodu nemohou starat a zatím nebyla nalezena vhodná náhradní instituce. Jak se dětem v těchto podmínkách žije a vyrůstá? Odnášejí si do života v důsledku chybějících rodičovských postav sbírku traumat, nebo lze v dětském domově vyrůst v relativně spokojeného jedince?

Jeden ze tří bratrů spáchal v dospělosti sebevraždu. Může to souviset s tím, že byl subjektem výzkumu, nebo s tím, že měl ze všech tří bratrů zřejmě nejpřísnějšího adoptivního otce? A jakou roli v tom všem může hrát medializace toho, co někteří vnímají jako fantastický příběh, zatímco pro aktéry příběhu jde pravděpodobně o velmi bolestnou realitu? Poslechněte si Diagnózu F s psycholožkou Ilonou Preslovou o příběhu zdokumentovaném ve filmu Tří blízcí neznámí.