Tyjátr: V Polsku na režiséra Frljiće podali žalobu za oběšení papeže. Jeho hra je mezníkem zdejšího divadla

27. červen 2017

Režisér Oliver Frljić bourá ploty mezi hranicemi v divadle i na mapě. Svou tvorbou i osobností poutá obrovskou pozornost a také skandály. Zatím poslední kousek daleko přesahuje divadelní prostředí – jeho Prokletí se dotýká tabuizovaného tématu dětské pedofilie v katolické církvi. Pozlobil jím pochopitelně členy konzervativní strany i představitele církve.

S tvorbou původem bosenského režiséra Olivera Frljiće se česká divadelní veřejnost mohla poprvé osobně konfrontovat na nedávném mezinárodním divadelním festivalu Bazaar inscenací Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně. Heslem festivalu bylo „Víc než národ,“ ne úplnou náhodou také krédo Frljićových inscenací. Režisér problematizuje nebo rovnou bourá národovecké mytologie a patos, využívá národní symboly v objevných, zato nelichotivých souvislostech. Poslední velký skandál jeho inscenace způsobila ve varšavském divadle Teatr Powszechny, text Prokletí polského klasika 19. století Stanisława Wyspiańského posunul k problematice pedofilie v katolické církvi i propojení náboženské a světské moci.

Typicky vizuálně opulentní Frljić na jevišti nechá sestavovat zbraně připomínající německý samopal MP40 z druhé světové války pomocí několika křížů, zobrazuje felaci a oběšení figuríny papeže Jana Pavla II. O inscenaci informovala reportáž polské televize, která na černo pořídila záznam inscenace a část z něj odvysílala. Reakce na z kontextu vytržené záběry na sebe nenechaly dlouho čekat a Oliver Frljić i herci divadla Teatr Powsezchny se ocitli na pranýři. K inscenaci se vyjádřili jak zástupci církve, tak i vládní strany Právo a spravedlnost. Divadelníky chtějí dát k soudu, už také podali žalobu. Před budovou divadla protestovalo několik stovek nacionalistů, polská konference biskupů nazvala inscenaci rouháním.

Z představení Olivera Frljiće Prokletí

Tvůrci se hájí právem na svobodné umělecké vyjádření a poukazují na to, že ukázky v televizi běžely bez kontextu. Snaží se klidnit ostrou argumentaci konzervativních kruhů a zdůrazňují, že již na plakátech se uvádí, že jde o satiru obsahující násilné i erotické scény. Frljić v otevřeném dopisu žádá Jean-Claude Junckera, aby se za umělce postavila EU a poskytla ochranu. Ředitel polské televize totiž odmítl odvysílat inscenaci původně divadelního textu Bílá pampeliška, protože v ní hrála jedna z hereček obsazených v Prokletí.

Ordo Iuris institut, polský konzervativní křesťanský think tank, který stál u zrodu antipotratového zákonu, teď nabízí pomoc divákům, kteří cítí, že se inscenace dotkla jejich náboženského přesvědčení. Během repríz se prý části publika modlí. Institut o inscenaci tvrdí, že se „bez okolků vypořádává s ústavně chráněnými hodnotami, dobrým vkusem a právy věřících.“ Inscenátory také obviňuje, že během představení herci vybírají peníze na vraždu předsedy strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského. Divadlo to pochopitelně vyvrací. Kuriózní je, že nikdo z žalobu podávajících poslanců inscenaci ještě neviděl. I když proti Frljićově inscenaci uspořádali v Krakově mši, nic nenaznačuje, že by se měla stahovat. Ředitel divadla Paweł Łysak ji chce na repertoáru nechat, za divadelníky se postavil i ředitel odboru kultury na varšavském magistrátu. Přesto se Frljić skrývá v Chorvatsku a čeká, zda soud kvůli dopředu vyprodávané inscenaci bude nebo nebude, či jak to všechno skončí.

Z představení Olivera Frljiće Prokletí

Kontroverzní inscenaci se kromě ohromného diváckého zájmu dostává také kladné reflexe. „Kdyby šlo o pouhý útok na církev a její cenzuru umělecké svobody, musel by se Frljić cítit sám se sebou spokojený. Místo toho ale napadá také vlastní pokrytectví,“ píše o Prokletí Andrew Haydon na serveru The Stage. „Ve scéně, která v Polsku velmi silně rezonuje, se herečka v roli oběti katolického násilí na ženách ptá, proč se musí i ve feministickém divadle Olivera Frljiće cítit ponižovaná. V další části si jiná představitelka tropí legraci ze skutečnosti, že Frljić může jednoduše po premiéře opustit divadlo a odletět do Mnichova nebo Mariboru, zatímco umělci se musí vypořádat s důsledky inscenace, kterou právě dodělal. Jedná se o mezník polského divadla – otevírající velmi reálné obavy o osobní, politické a umělecké svobody celého Polska.“

Připomeňme, že další příležitost vidět něco od Frljiće bude v květnu na olomouckém festivalu Divadelní Flora, který přiveze jeho inscenaci Balkan macht frei z mnichovského Residenztheater.

autor: Martin Macho Macháček
Spustit audio