Umělecké artefakty se vracejí do bývalých kolonií. „Je to složitý proces,“ říká historička

9. prosinec 2020

Evropské státy přehodnocují svůj postoj k uměleckým artefaktům získaným ze svých kolonií. Jak legislativně složité je to téma, jsme probíraly s historičkou moderních dějin umění Vjerou Borozan. „Dekolonizace je hodně politizované téma, návrat různých artefaktů se často objevuje v mediálním prostoru,“ říká Borozan o tématu týkajícím se všech institucí bývalých koloniálních impérií.

„Mezinárodní rada muzeí (ICOM) ve spolupráci s Organizací spojených národů už v roce 1986 vydala směrnice pro muzea, které měly připravit dialog pro návrat kulturních statků do míst jejich původu,“ vysvětluje Borozan. Od té doby sice vyšly další dokumenty, které měly proces navrácení artefaktů provázet, ale téma znovu medializoval v podstatě až Emmanuel Macron před třemi lety.

Navracení artefaktů většinou zahajuje nějaká žádost, například od etnických komunit, ale v Německu a Holandsku je státem podporován i samotný výzkum původu těch objektů. „Výzva, aby se nevracelo jen to, co se žádá, podporuje zájem o informace, odkud a jak se artefakty dostávaly do jednotlivých institucí,“ říká Vjera Borozan.

Vjera Borozan

Často se o gesta dekolonizace uměleckého provozu snaží i jednotlivci, aktivisté a umělci. Skupina Frankurter Hauptschule nedávno publikovala video, ve kterém tvrdí, že odcizila objekt s názvem Capri Battery od Josepha Beuyse a odvezla ho darovat muzeu v Tanzanii. „Je důležité, jakým způsobem vedeme tu diskuzi, jak nezůstat v rovině provokace, ale přemýšlet o tom. Nejen co jsme z kolonií získávali a co napravit, ale jak se spolu bavit do budoucna,“ zdůrazňuje Borozan.

Pro státy, které nebyly přímými kolonizátory, ale na systému se svým způsobem podílely, existuje hodně konceptů, jak se s danou situací vyrovnat. „Ve Švýcarsku se řeší kolonialismus bez kolonií, ve Skandinávii se v odborných textech setkáme s pojmem sounáležitost s kolonialismem,“ říká Borozan. U nás se zase skloňuje pojem sebekolonizace, i když v historii najdeme třeba i československý pokus o vytvoření kolonie Togo. Nedávno vznikla také platforma dekolonizace.cz, kde studenti FF UK sepsali výzvu a manifest a otevírají diskuzi s ostatními institucemi.

Jakou metodiku k dekolonizaci přinášejí české galerie a hlavně muzea? Je pozice romské komunity naším ekvivalentem kulturně nadřazeného vztahu ke koloniím? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka