Útlum uhlí v Česku I. Trh možná sám zlikviduje uhelnou energetiku před rokem 2033, říká aktivista

V prvním díle věnovaném Uhelné komisi vystupují zástupci nevládního neziskového sektoru Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku a Jan Rovenský z Greenpeace. Zuzana Vondrová je součástí třetí pracovní skupiny, která má za úkol zmírňovat sociální a ekonomické dopady odchodu od uhlí na uhelné regiony.

„Mojí hlavní agendou je spravedlivá transformace. Důležitým hlediskem pro spravedlivou transformaci je dialog a zapojení veřejnosti. Možnost do procesu promluvit by měli mít třeba starostové obcí v uhelných regionech nebo lidé, kteří hájí zájmy zaměstnanců, neziskový sektor, různé lokální spolky a podobně,“ vysvětluje Zuzana Vondrová svoji pozici v komisi. Zároveň si ale stěžuje, že do řad Uhelné komise se nikdo ze starostů nedostal.

Zuzana Vondrová|foto:archiv Zuzany Vondrové

Před setkáním v druhé půlce října avizoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), že se bude projednávat datum odchodu Česka od uhlí v roce 2038. Proti tomuto rozhodnutí se okamžitě zaktivizovala scéna ekologických spolků, která protestovala před Ministerstvem životního prostředí. Možná i z toho důvodu se jednání o datu konce uhlí nakonec odložilo.

„Myslím si, že z hlediska energetické transformace je úplně stěžejní věc finanční nastavení. V souvislosti s tím vznikl na evropské úrovni nový finanční nástroj – Fond spravedlivé transformace. Tento balík peněz je hlavním zdrojem pro uhelné regiony, které budou klimatickou neutralitou postiženy nejvíce. Není to ale jen o tom, získat peníze pro uhelné regiony, ale správně je distribuovat,“ upozorňuje Vondrová na úskalí transformace, před kterými stojíme. Zároveň vyzývá všechny postižené v uhelných regionech, aby se na diskuzi o využití peněz podíleli.

Jan Rovenský|foto:archiv Jana Rovenského

Ještě než se ale začne vytvářet podoba odchodu od uhlí, musí být připravený plán útlumu tak, aby nepoškodil Českou republiku. Otázky jako energetickou soběstačnost, poměr zdrojů v energetickém mixu nebo konkurenceschopnost průmyslu v globální konkurenci zemí, které uhlíkovou neutralitu prioritně neřeší, projednává v Uhelné komisi Jan Rovenský z hnutí Greenpeace. „Je docela možné, že celá práce, kterou děláme v Uhelné komisi, bude zbytečná, protože trh zlikviduje uhelnou energetiku dřív než v roce 2033,“ poznamenává.

Těžba a spalování uhlí se stávají ekonomicky čím dál méně výhodnými. Spolu s růstem cen emisních povolenek, jedna se dá pořídit momentálně za 25 eur. Podle ekologických organizací je nicméně pro Česko reálné zbavit se spalování uhlí za účelem výroby a vývozu elektřiny už v roce 2030, což je také datum, o které se budou ekologové na listopadové schůzce Uhelné komise prát.

K čemu je Uhelná komise? Jak se promění výroba elektřiny v Česku v následujících deseti letech? Jak chránit uhelné regiony před ekonomickými dopady konce uhlí? Pusťte si první ze dvou dílů magazínu Podhoubí o konci uhlí v Česku.