Utopie, která se stala
Baťův meziválečný Zlín je architektonickým, ekonomickým a sociologickým fenoménem, na který zapomínáme neprávem jako na staré škrpály. Už proto, že se ho komunisté snažili přezout do gottwaldovského Svitu, stojí za to si Baťu připomenout.
Probíhající konference Utopie moderny - Zlín poskytla výtečnou příležitost. Na sympoziu hovoříme s Tomášem Vlčkem z Národní galerie v Praze a dozvídáme se o Tomáši Baťovi, že byl weltman, který si přál obelisk větší než ten Masarykův.
Zlínský Henry Ford zefektivnil výrobu způsobem, o kterém se Valašskému kraji ani dnešním manažerům nikdy nezdálo. Adam Gebrian vysvětluje, jak transparentní účetnictví firmy pomohlo Baťovi přežít zdražení koruny i velkou hospodářskou krizi.
Funkcionalismus nebo pragmatismus? Kurátorka Ladislava Horňáková na pražské výstavě Zlínská architektura 1910-1960 na modelech staveb vysvětluje baťovské myšlení a etos.
A jak souvisí zlínské typizované domky s pozdějšími paneláky, vysvětluje doktorka Radomíra Sedláková.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
