„Utrpení pod rouškou spořádanosti,“ říká o novele Vrány spisovatelka Petra Dvořáková

Obálka knihy Vrány Petry Dvořákové
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Obálka knihy Vrány Petry Dvořákové

Báře je dvanáct, dobře se učí a skvěle kreslí a maluje. Svou mámu ale vytáčí tím, že není schopná si po sobě uklízet, občas odmlouvá, zkrátka není stejná jako její poslušná sestra. Kam až může tohle celkem běžné rodinné dusno vést, sleduje v novele Vrány Petra Dvořáková. 

„Bára má občas nějakou modřinu, ale nikdo si toho moc nevšímá. Není to týrání dítěte, které vidíte na první pohled. Bára se dobře učí, rodina funguje, matka je skvělá knihovnice a všechno zvládá... Uvědomila jsem si, že právě ta spořádanost je krunýř, který potom zabrání, aby bylo Báře pomoženo,“ říká Petra Dvořáková s tím, že Vrány vnímá jako svou životní knihu. „Myslím si, že je to častý problém, prožívá to spousta dětí, chtěla jsem tohle téma otevřít ve společnosti.“

Obálka knihy Vrány Petry Dvořákové

Na rozdíl od jejích předchozích knih vznikaly Vrány dlouho a v bolestech a často pro ni bylo téměř nesnesitelné pokračovat v práci. „Napsala jsem stránku a pak mi bylo týden špatně a nemohla jsem dál. Strašně jsem chtěla najít pro Báru řešení, ale s každou kapitolou to bylo těžší a těžší. Došla jsem až k tomu, že jsem se ptala sociálních pracovníků a učitelů, jak by postupovali v podobném případě,“ vypráví Petra Dvořáková. „Bylo to naprosté zoufalství, i proto ten konec vypadá tak, jak vypadá. Pořád to vnímám jako symbol vysvobození, ať už si to čtenář vyloží jakkoliv.“

Petra Dvořáková

Na Vrány se už Petře Dvořákové schází spousta reakcí, a to dost silných a z obou stran spektra. „Nejvypjatější jsou reakce matek, které jsou vlastně popsané v téhle knize – že by toho spratka Báru srovnaly. Je pro mě úděsné, že nechápou, že tím existenci téhle knihy potvrzují.“

Poslechněte si Liberaturu o novele Vrány Petry Dvořákové. Proč bylo její psaní tak vyčerpávající?

Spustit audio

Odebírat podcast

Související