V Bohnicích jsem neskončil, v Bohnicích jsem začal, říká autor dokumentu Život za zdí

Publicista a autor knihy Když úzkost bolí Jeroným Janíček s panickou úzkostí bojoval poprvé v osmnácti letech. Už tehdy měla jeho úzkost tak intenzivní tělesné projevy, že měl pocit, že má infarkt. V následujících měsících se záchvaty paniky a strach ze smrti opakovaly ještě několikrát. „Naposledy už mě záchranka ani neodvezla, protože panika ustoupila v okamžiku, kdy jsem viděl, že přijela pomoc,“ popisuje Janíček.

Ačkoliv zpětně je zřejmé, že šlo právě o záchvaty paniky, v tu chvíli s ním o tom nikdo nemluvil. „Doktor mi řekl ‚netřeste se mi tady, buďte trochu chlap‘, přistupovali ke mně, jako bych si to celé vymyslel,“ mluví o své tehdejší nepříjemné zkušenosti s lékaři. I když už tušil, že původ jeho obtíží bude v duševní rovině, cesta k tomu správnému psychiatrovi nebyla snadná, vyšlo to až na počtvrté. „Je potřeba si s tím člověkem sednout, aby tam byly nějaké vzájemné sympatie, abych mu uvěřil, že to se mnou opravdu myslí dobře,“ říká Janíček.

Publicista a autor knihy Když úzkost bolí Jeroným Janíček |foto: Adéla Paulík Lichková

Panické úzkosti a nepříjemné pocity akutního ohrožení na životě zvládnul s pomocí psychoterapie a léků, pak o úzkosti napsal i knihu. „Tím jsem jakoby uzavřel jednu kapitolu svého života,“ říká Janíček.

Před čtyřicátými narozeninami se však, v období, kdy prožíval nadměrný stres, zranitelnost duše opět vrátila – tentokrát v podobě deprese se sebevražednými myšlenkami. Narozeniny oslavil v Bohnicích. „Říkal jsem si, že to jsem to tedy dopracoval, skončil jsem v Bohnicích, ale pak mi došlo, že v Bohnicích jsem neskončil, naopak jsem tam začal. Začal jsem svou další práci na sobě,“ vzpomíná Janíček na svou první hospitalizaci.

Svůj příběh, zkušenosti s psychiatrickou péčí, ale i množství teoretických informací o úzkostech a depresích aktuálně zpracovává v dokumentárním cyklu Život za zdí, jehož je spoluautorem a který je k vidění na YouTube. „Lidé, zejména na malých městech, mají pořád ještě strach, že když půjdou k psychiatrovi, tak že z nich budou blázni. Také jejich blízcí mají obavu ze vstupu do péče, protože to rodinu stigmatizuje. Rád bych psychiatrickou péči představil a demytizoval, aby se do ní lidé nebáli vstupovat, aby se nebáli říct si o pomoc,“ říká Jeroným Janíček o cyklu Život za zdí.

Jak mu jeden z lékařů situaci zkomplikoval? Jak mu v blázinci chutnalo? A jaké změny by podle něj byly důležitější než reforma psychiatrické péče tak, jak se o ní v současné době hovoří? Poslechněte si záznam rozhovoru s Jeronýmem Janíčkem!