V hlavní roli Draculův hrad a hotel Overlook. Když je architektura víc než jen kulisa

5. prosinec 2019

Jakou roli hraje architektura ve filmech a seriálech? Proč vypadá Birmingham v Peaky Blinders právě tak, jak vypadá? O vztahu uměnovědy, vizuálních studií a architektury vypráví v magazínu Spot historik umění Tomáš Kolich. Probereme i české seriály a filmy a zabředneme také do temných koutů strašidelných hradů a dalších lokací typických pro gotický horor. Nevynecháme Draculu ani Osvícení.

„Často se debatuje o tom, jestli filmová architektura jen slouží danému filmu nebo seriálu,“ zamýšlí se Kolich. „Pak to ale často sklouzne k tomu, že by měla být nenápadná a divák by o ní skoro ani neměl vědět. Sloužit ale podle mě neznamená být nenápadný.“ Naopak jsou žánry a syžety, které výraznou scénu vyžadují. Tomáš Kolich napsal například sérii textů o architektuře současných seriálů.

Tomáš Kolich

Jak důležitou úlohu architektura může hrát, ukazuje třeba na seriálu Peaky Blinders. Jeho autoři mytologizují britské dějiny po vzoru klasických westernů a to se mimo jiné projevuje i na výpravě. Autoři se sice inspirovali historickým Birminghamem, některé scény se i natáčely ve skutečných lokacích, seriálové město ale bylo následně upraveno digitálně. Byly přidány oblaka kouře a hlavně výrazné prvky industriální architektury, které jsou hodně naddimenzované, takže celé město působí jako obří továrna. „Na obzoru jsou vidět obrovské ocelové konstrukce, hospoda je hned vedle vysoké pece, ze které šlehají plameny,“ popisuje Kolich. „Takové obrazy si spojíme spíš s normalizačním filmem z Ostravy než s meziválečným Birminghamem.“

Čtěte také

Tomáš Kolich se věnuje i gotickému hororu, protože v tomto žánru je úloha architektury zcela zásadní. Zatímco – jak nedávno zaznělo v pořadu Hergot! – ve folk hororu hraje hlavní roli krajina, v gotickém hororu je to architektura. „Někteří badatelé dokonce tvrdí, že hlavním hrdinou gotických hororů není člověk, ale prostředí, nejčastěji strašidelný hrad,“ upozorňuje Kolich. Gotický horor vznikl v druhé polovině 18. století jako literární žánr a naši vizuální kulturu silně ovlivňuje dodnes. Právě tehdy se ustanovilo, co vlastně považujeme za děsivé. Pokud budete chtít vyvolat strašidelnou atmosféru, ať už v knize, komiksu, nebo ve filmu, pravděpodobně použijete stejný mix pseudogotických a velmi často i barokně-rokokových prvků, se kterými pracovali už autoři a autorky na přelomu 18. a 19. století. 

Díla čerpající z gotického hororu se ale už dávno nemusí odehrávat jen na strašidelných hradech. „Důležité je, abyste dodrželi určitou podobu prostředí. Tím ale může být třeba starý blázinec nebo opuštěná loď,“ vysvětluje Kolich. „Prostředí by mělo být temné, s úzkými křivolakými uličkami nebo prostory, opuštěné, izolované, rozpadající se…,“ vyjmenovává badatel některá klišé, kterými by se hororoví autoři měli řídit. Jednou z nejznámějších lokací filmového hororu, která čerpá z konvencí gotického románu, je tak třeba hotel Overlook z Kubrickova Osvícení. Autor knižní předlohy Stephen King se k této inspiraci otevřeně přiznal i v jednom ze svých textů. „Například dlouhé hotelové chodby přirovnal k těm gotickým,“ vysvětluje Kolich. „Stejně tak je typickým znakem třeba bloumání postav hledajících nějakou třináctou komnatu. A řinčení řetězů z mučírny nahradil zvuk výtahu,“ uzavírá badatel.

Nosferatu nebo Béla Lugosi? Jaké filmy ustanovily naši představu o hororu a která z draculovských adaptací je architektonicky nejzajímavější? Jací čeští tvůrci pracovali invenčně s filmovou architekturou? Poslechněte si celý rozhovor s historikem umění Tomášem Kolichem v magazínu Spot.

   

autor: Alžběta Medková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.