V komunikaci tříletého dítěte by už měla být nějaká slova, aspoň citoslovce, říká klinická logopedka
„První nápovědy, že něco není v pořádku, dostávají rodiče od pediatra kolem třetího roku. Někdy přicházejí až v pěti letech věku dítěte,“ říká klinická logopedka Šárka Bocianová. „Často si na to, že je nějaký problém, přijde rodič sám. To je velká chyba. Mnohem lepší by bylo, kdyby klinický logoped dělal například preventivní prohlídku.“
„Mluvení je nevyšší dovednost nervové soustavy. Moje první otázka k rodičům bývá: Určitě vůbec nemluví? Nekomunikuje? Používá slova, zvuky, váže oční kontakt, používá gesta? Dítě se často snaží, ale jeho mozek možná ještě nepřišel na to, jak si osvojit slova v naší standardní verzi,“ popisuje svoji praxi.
„Když vám intuice říká, že se něco děje a že to, že vaše dítě ještě nemluví, něco znamená, běžte se poradit. Na klinického logopeda je určitě čas, když vývoj řeči nepřichází ve věku tří let a později. Tam už musejí být nějaká slova, aspoň citoslovce,“ říká Bocianová.
Je něco, čím zdravému vývoji dětské řeči bráníme, ani o tom nevíme? „Když nabízíme dítěti stereotypní aktivity – stále stejné hry, pohádky, videa. Když podporujeme přetrvávání dudlíků, muchláčků, plínek. Cokoli, co děti ve vývoji brzdí,“ říká Bocianová.
„Odstraňování zlozvyků, například cucání place, je disciplína, která patří do kompetence klinických logopedů. Poslechněte si nové Houpačky.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
