V rybnících se lidé koupali, dnes v nich kromě kapra nepřežije skoro nic. Intenzivní chov ryb kvalitě vody nepřeje
V České republice je kolem 24 tisíc umělých vodních nádrží, které jsou určeny primárně k chovu ryb. Rybníky vznikaly na našem území zhruba od 12. století a jsou nedílnou součástí české krajiny. Velká většina z nich jako by ale zmizela ze zorného pole veřejnosti, která se neoznačuje za rybáře. Ke koupání v létě zrovna dvakrát nevybízí. Voda bývá kalná, smrdutá, plná řas a sinic, protože české rybníkářství opanoval tlak na co největší produkci kaprů.
„Během minulého století se produkce ryb na hektar díky hnojení, vápnění a přikrmování zvedla asi desetinásobně. Spolu se zvýšením produkce se obrovsky zvýšila i živinová zátěž, která se v rybnících kumuluje,“ vysvětluje problém eutrofizace a přemnožení sinic profesor Jaroslav Vrba.
Na naší procházce po hrázi Vrbenských rybníků v Českých Budějovicích spolu s dalšími dvěma jeho kolegy z Katedry biologie ekosystémů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity jsme probírali, jaké oběti na přírodní rozmanitosti nás kapří monokultury stojí.
„My si představujeme, že by pomohla polykulturní obsádka. Bylo by tam určité množství planktonožravých ryb, dále spektrum ryb, které se živí rostlinami, jako amur, a hlavně predátoři, jako štiky a candáti, kteří by potlačovali plevelné ryby,“ navrhuje pestřejší obsádku Vojtěch Kolář, který se zabývá hlavně vodními brouky našich rybničních břehů. Vzniklo by přirozenější a vyváženější prostředí pro celé spektrum živočichů, zatímco v neprůhledné zabahněné vodě toho kromě kapra moc nepřežije.
„Produkční rybník mívá na hrázi loďku a silo, kde je uskladněné krmení. Přirozený zooplankton a bezobratlí by na vysoké výnosy rybářů nestačili. Dneska je v rybnících hlavně kapr, který je všežravý a pobřežní vegetaci je schopen kompletně zlikvidovat,“ dodává poslední z badatelů David Boukal. Podle materiálu Ministerstva zemědělství z roku 2017 se z celkových 52 tisíců hektarů rybníků u nás na 41 tisících uskutečňuje chov ryb a z 20 767 tun vylovených ryb za rok 2017 to bylo 18 460 tun kaprů.
Výsledkem je, že naprostá většina českých rybníků, z nichž mnohé jsou součástí přírodních rezervací, neplní adekvátně mimoprodukční funkce, jako je rekreace nebo ochrana biodiverzity. Přestože běžný pozorovatel nevidí, co se děje pod hladinou, už podle kvality vody se dá rozpoznat, jaký typ hospodaření tam panuje.
Krajina a její hydrologický režim je složitý a provázaný systém, jehož jsou rybníky jen jedním z prvků. V Česku jde o významnou část území a kulturně-přírodní dědictví, které by bylo dobré do krajiny vrátit.
Co stojí za špatnou kvalitou vody v rybnících? Jaká opatření by pomohla při zlepšování rybničních ekosystémů? Co jiného než produkci kaprů bychom od rybníků měli očekávat? Pusťte si celé Podhoubí o rybnících.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
