Ve 49 letech nečekaně zemřel frontman Prodigy Keith Flint

Keith Flint, zpěvák skupiny Prodigy, na snímku z roku 2017

Dle posledních zpráv byl Flint dnes nalezen mrtev ve svém domě v Essexu. Tamní policie tento fakt potvrdila.

Podle britského deníku The Guardian byla hlídka na místo byla povolána dnes ráno v 8:10 po telefonátu, který vznášel obavy nad zdravotním stavem čtyřicetidevítiletého muže z Brook Hillu v North Endu. Policejní mluvčí se k smutné realitě vyjádřil slovy, že smrt britského hudebníka není vnímána jako ničím podezřelá a že zpráva bude předána koronerovi. Keith Flint původně začínal s elektronickým uskupením The Prodigy jako tanečník. Jeho vokály se ovšem později staly vizitkou největších hitů kapely, která se letos v květnu měla vydat na americké turné.

Spustit audio
  • Švýcaři vyrazili do hor na pohřeb, kvůli oteplování přišli o ledovec Pizol

    24. září 2019
    Ledovec Pizol

    Desítky lidí se ve švýcarském kantonu Sankt Gallen zúčastnily pohřebního pochodu k ledovci Pizol. Ten se kvůli oteplování za posledních 13 let zmenšil o 80 % a vědci ho kvůli jeho zanedbatelné velikosti vyřadili ze seznamu ledovců.

    Pohřební průvod převážně smutečně oblečených lidí, o kterém přinesl zprávu britský zpravodajský server BBC, chtěl kromě osudu samotného Pizolu upozornit i na to, že alpským ledovcům hrozí zánik. Odborná komise akademie věd v Bernu loni zveřejnila zprávu, podle které mezi lety 2008 a 2018 ztratily švýcarské ledovce pětinu svého objemu a do roku 2050 jich má zmizet být víc než polovina. U ledovce, který leží ve výšce 2700 metrů nad mořem, promluvili glaciolog a duchovní a na jeho památku místní troubili na alpské rohy. Podobná akce se konala před několika týdny na Islandu, kde se lidé slavnostně rozloučili s ledovcem, který se následkem klimatických změn ztenčil natolik, že úplně zanikl. Švýcarská asociace na ochranu klimatu nedávno informovala, že shromáždila sto tisíc podpisů potřebných pro vypsání referenda. Jeho předmětem bude požadavek, aby bylo Švýcarsko do roku 2050 uhlíkově neutrální.

  • Londýnský Tower Bridge ucpaly karimatky – město slavilo Den bez aut

    23. září 2019
    Londýnský Tower Bridge ucpaly karimatky

    Britská metropole v rámci Dne bez aut uzavřela celkem 247 kilometrů silnic. Město chce podle slov svých představitelů být zelenější a účastnit se boje proti klimatickým změnám.

    K úplné uzavírce centra se přidalo i patnáct předměstí a v dalších částech vzniklo víc než 340 „play streets“ – bezpečných ulic pro procházky, hry a potkávání se. Britská zpravodajská stanice BBC upozornila, že uzavírka byla největší událostí svého druhu v historii města. Starosta Sadiq Khan, který o ní rozhodl, si vysloužil kritiku opozice, podle které byla oslava s útratou jednoho milionu liber „totálně promarněnými penězi i časem“. Londýn se uzavřel na celý den a do jinak rušných ulic vyrazili cyklisté, rodiny na procházky nebo na dětské závody motokár. Na mnoha místech se cvičilo, na ikonickém mostě Tower Bridge se konala hromadná hodina jógy, která byla nacpaná k prasknutí. Den bez aut se 22. září slaví v celé Evropě, v Česku od roku 1991. V posledních letech je na tento den vázán i festival Zažít město jinak.

  • Z vyjetého oleje bioplasty a ochucovadla – čeští vědci jsou lídry v nových technologiích recyklace

    23. září 2019
    Olej

    Čeští vědci uspěli v nejnáročnější světové konkurenci stovek návrhů hned ve dvou celoevropských programech. V projektu WaysTUP!, který řeší v mezinárodním složení celkem 27 vědeckých subjektů a firem, získali prestižní grant a budou se podílet na recyklaci olejových odpadů evropských měst.

    Mezinárodní projekt WaysTUP! hledá nové cesty, jak přeměnit městských bioodpad na nové produkty. Použité fritovací oleje, kávovou sedlinu nebo biologický odpad z domácností by měl přetvářet na potravinářské přísady, ochucovadla nebo třeba biologická rozpouštědla.

    Češi budou v projektu hlavními řešiteli. Získání grantu ve výši devíti milionů eur označují za obrovský úspěch a výsledek mnoha let výzkumu. I ve druhém programu, Eurostars, se čeští vědci prosadili společně se čtyřmi partnery s projektem, který se zaměřuje na vývoj a aplikaci nových materiálů v elektronice. Na výzkum a vývoj teď dostanou jeden a půl milionu eur. Jak upozorňuje environmentální web enviweb.cz, české vědce, kteří v obou případech pocházejí ze společnosti NAFIGATE, zabývající se biotechnologiemi, řadí úspěchy v obou programech na špičku evropských technologických firem. 

  • Hra o trůny, Potvora a Černobyl posbíraly ceny Emmy 2019

    23. září 2019
    Ze seriálu Hra o trůny

    Fantasy seriál Hra o trůny z produkce televize HBO počtvrté získal americkou televizní cenu Emmy v kategorii nejlepší dramatický seriál. Do letošního ročníku vstupoval s rekordními 32 nominacemi a kromě toho nejprestižnějšího získal i dvě další ocenění. Nejvíc hlavních cen, celkem čtyři, si odnesli tvůrci britské komediální série Potvora. Další tři hlavní ceny Emmy, včetně té za nejlepší minisérii, získal koprodukční seriál společností HBO a Sky Černobyl.

    Stejně jako poslední ročník udílení Oscarů se i slavnostní večer cen Emmy obešel bez moderátora. Vítěze dvou desítek hlavních kategorií představovaly slavné osobnosti filmu i televize. Prvními oceněnými se dnes stali Alex Borstein a Tony Shalhoub, kteří dostali Emmy za nejlepší vedlejší roli v komediálním seriálu za sitcom The Marvelous Mrs. Maisel. Nejlepším hercem ve vedlejší roli v kategorii dramatického seriálu byl vyhlášen Peter Dinklage z Hry o trůny, která se v letošním ročníku stala celkovým vítězem se 12 Emmy po započtení cen za technické a kreativní kategorie udělovaných už před týdnem. Druhý v tomto celkovém hodnocení skončil s deseti cenami seriál Černobyl. Všechny držitele cen Emmy najdete tady.

    Podívejte se taky na Hra o trůny je čím dál větší soap opera. Osmá série je předvídatelná, shodují se publicisté nebo Game of No's: Komu by železný trůn přiřkli panelisté v pořadu Kompot?.

  • Do vzdálenosti tisíce kilometrů nebudeme létat, ale jezdit vlakem, slíbilo 1400 německých vědců

    20. září 2019
    Německé dráhy - vlak - cestování vlakem

    Přibližně čtrnáct stovek vědců z Berlína a Braniborska už nechce kvůli práci létat na malé vzdálenosti. Chtějí tím přispět k boji proti klimatickým změnám. Ve čtvrtek to oznámila iniciátorka skupiny, profesorka Martina Schäfer.

    Závazek platí pro všechny cesty do vzdálenosti jednoho tisíce kilometrů. Do této vzdálenosti chtějí jezdit vlakem, ovšem za předpokladu, že jim cesta nepotrvá déle než dvanáct hodin. Týká se to například letů z Berlína do Londýna, Paříže, Milána či Bělehradu. Čtrnáct set vědců ze sedmi velkých univerzit z Braniborska a Berlína reprezentuje okolo deseti procent všech profesorů a dalších vědců z daných pracovišť. „Nakonec se každý musí rozhodnout sám za sebe, ale chceme, aby o tom lidé začali přemýšlet,“ řekla pro web deníku Berliner Morgenpost zmíněná Schäfer z Technické univerzity v Berlíně. Pro samotnou Schäfer je to navíc dlouhodobé téma, podle stránek ResearchGate se udržitelnosti věnuje dlouhodobě.

  • Lidé v Barceloně vzali spravedlnost do vlastních rukou. Hlídkují zde dvě domobrany, radnici navzdory

    20. září 2019
    Guardian Angels Barcelona

    Po Barceloně chodí dvě skupiny samozvaných ochránců zákona a pořádku. Katalánským úřadům se ale příliš nepozdávají a varují před nimi. Prý se sami pohybují na hraně zákona a označily je za „velmi nebezpečné“.

    „Tito samozvaní občanští strážci, kteří se soustředí na kapsáře v barcelonském metru, situaci nezlepšují. Naopak v lidech ještě více rozdmýchávají strach a používají taktiky, které hraničí s trestnými činy,“ řekl mluvčí katalánské policie, známé jako Mossos d’Esquadra, španělskému deníku El País. Spolu s tím, jak v Barceloně roste kriminalita, se několik lidí rozhodlo vzít spravedlnost do vlastních rukou a soustředí se právě na zmíněné kapsáře ve veřejné dopravě. Tento týden pět uniformovaných členů barcelonských Guardian Angels dávalo pozor na lidi v metru. Skupina se inspirovala newyorskými Guardian Angels, kontroverzní dobrovolnickou protikriminální organizací, která vznikla v tamní čtvrti Bronx na konci 70. let. Jejich barcelonští následovníci se stylizují do role neziskové samosprávné skupinky obyvatel, kteří umí bojová umění a na své vlastní riziko bojují za spravedlnost. Jak píše server 20 Minutos, její členové nosí bílá trička s názvem „jednotky“ a červené barety. Andělé vznikli odtržením od starší organizace Patrulla Ciudadana (Občanská hlídka), jež byla založena před dvanácti lety a která podle svých slov sdružuje padesát lidí. Obě skupiny se však nelíbí Albertu Batlleovi, jenž má v katalánské metropoli na starost bezpečnost. Již v červnu oznámil, že bude proti domobranám bojovat. „Odpovědnost za bezpečí, veřejný pořádek a sociální harmonii náleží magistrátu, nemůžeme tu mít občanské milice. Je to velmi nebezpečné,“ prohlásil Batlle.

  • Rakouští ochranáři přírody protestují proti výstavbě ski areálu na ledovci Pitztal-Ötztal

    19. září 2019
    Rakouští ochranáři přírody protestují proti výstavbě ski areálu na ledovci Pitztal-Ötztal

    Rakouský alpský spolek, Světový fond na ochranu přírody i běžná veřejnost požadují, aby se zastavila stavba na ledovci Pitztal-Ötztal v rakouských Alpách. Bagry se tam totiž zakously do ještě nedávno nedotčeného ledovcového masivu. Mají jej upravit tak, aby se tam mohl postavit nový zimní rezort pro tisíce návštěvníků.

    Jak upozorňuje lyžařský a snowboardový magazín SnowBrains, podle plánů se má celkově srovnat 64 hektarů ledovce. Pro samotnou výstavbu se má odstranit 1,6 hektaru ledu. „Kvůli prestižním projektům, jako je ledovec Pitztal-Ötztal, se navždy ničí cenná krajina,“ uvedl jeden z expertů Světového fondu na ochranu přírody. Vybagrování a vydláždění vodní nádrže, výstavba domů, lanovky, cest a lyžařských svahů, to vše bude znamenat nevratnou ztrátu pro alpskou přírodu, varuje server švýcarského horolezeckého magazínu LACRUX. Infrastruktura pro výrobu technického sněhu navíc podle serveru může zhoršit kvalitu tamních vod. Celkem jsou v plánu čtyři kabinkové lanovky, třípodlažní stanice lanové dráhy, restaurace a bary, dohromady pro 1600 hostů, tunel, zmíněná nádrž, zázemí pro výrobu umělého sněhu a více než čtyři kilometry cest a stezek. „Je nepochopitelné, proč je taková destrukce akceptována. Ledovce nám tají pod nohama a ve stejnou chvíli jsou nedotčené prameny používány pro zasněžení lyžařských areálů a ještě vznikají další nádrže,“ rozzlobil se generální sekretář Rakouského alpského spolku Robert Renzler. Kvůli nadmořské výšce totiž není možné, aby se z plánovaných změn tamní příroda vzpamatovala.

  • Švýcarská vesnice láká mladé lidi. Za to, že se tam přestěhují, dostanou přes 35 tisíc korun

    19. září 2019
    Grossdietwil

    Vesnice a malá města mají často problém udržet si své obyvatele, kteří v nich často postrádají důležité služby a lákadla. Ve švýcarské vesnici Grossdietwil severozápadně od Luzernu s tím bojují penězi. Mladým lidem platí za to, že tam bydlí.

    Jak píše server švýcarského veřejnoprávního rozhlasu a televize Swissinfo, radnice nabízí všem lidem, jimž ještě nebylo třicet let a kteří se ještě neodstěhovali od rodičů, 1500 švýcarských franků (přes 35 tisíc korun) v hotovosti za to, že budou bydlet v Grossdietwilu. Nabídky, která platí od července, zatím využili čtyři lidé. Peníze hravě pokryjí měsíční činži, menší byt stojí 950 franků měsíčně, byt se dvěma ložnicemi vyjde přibližně na 1450 franků. „Každý bonus je rozumná investice,“ uvedl pro místní noviny Willisauer Bote starosta vesnice Reto Frank. „Mladí jsou naše budoucnost. Obohacují vesnický život čerstvými a drzými nápady, vstupují do spolků a zakládají rodiny,“ dodal Frank, který vede obec s 865 obyvateli. Grossdietwil není jediným místem ve Švýcarsku, jež se potýká s prázdnými domy. Po celé zemi je více než 75 tisíc volných domů. Nejvíce se jich nalézá na jihu a napříč celou střední vysočinou.

  • Před 500 miliony lety se rozpadl asteroid, jehož prach na Zemi způsobil dobu ledovou i rozvoj života

    19. září 2019
    Znázornění vzniku planet díky kolizi asteroidu. Ilustrační obrázek

    Obrovský vesmírný prašný mrak, který se přehnal přes sluneční soustavu přibližně před pěti sty miliony lety, spustil na Zemi malou dobu ledovou. Díky ní se na planetě rozvinul primitivní život, tvrdí vědci. Vesmírný prach vznikl ve chvíli, kdy se rozpadl obří asteroid, a to někde mezi Marsem a Jupiterem.

    Prachu z asteroidu, jehož šířka dosahovala 150 kilometrů, bylo tolik, že částečně fungoval jako slunečník, který stínil Zemi před Sluncem. Kvůli tomu podle vědeckého týmu na nejméně dva miliony let klesla na planetě teplota. Život na Zemi se však přizpůsobil. Některé druhy přežívaly okolo rovníku, kde bylo tepleji než jinde, další se vyvinuly a naučily se žít v nově vzniklých chladných oblastech. „Tohle je poprvé, co se ukázalo, že prach z rozpadu asteroidu může vést k ochlazení, které na Zemi spustí dobu ledovou,“ uvedl profesor nukleární fyziky Birger Schmitz z Lundské univerzity ve Švédsku. Jak píše web britského deníku The Guardian, pokles teplot způsobil, že téměř celou planetu pokryl led. Díky tomu navíc na celém světě klesla hladina moře. Život na Zemi, který se z většiny ještě nacházel v oceánech, se však během této éry rozvinul. Ve studii zveřejněné v článku ve vědeckém žurnále Science Advances vědci píší, že části asteroidu dokonce na Zem „pršely“ a usadily se do sedimentu planety. Pozůstatky tohoto velkého asteroidu dodnes tvoří asi třetinu všech meteoritů, které dopadly na zemský povrch.