Ve vlastní šťávě: Sůl v ráně a odlepená náplast v jídle. Jak na úrazy v kuchyni?

O první pomoci v kuchyni koluje dodnes mezi kuchaři mnoho legend a některé praktiky hraničí s čarodějnictvím, černou magií a zaříkáváním. Pojďme nahlédnout pod pokličku zásad první pomoci a jejich zásadního porušování v kuchyni.

Popáleniny jsou spolu s pořezáním nejčastější úrazy v profi kuchyních. Odborníci rozlišují popáleniny na tři stupně. Popálenina prvního stupně způsobuje zarudnutí a otoky, druhý stupeň je jako první, ale zasahuje hlubší vrstvy kůže a bonusem jsou puchýře. Třetí stupeň zasahuje celou kůži i podkoží, dojde ke zničení a přiškvaření tkáně. Tento stupeň už většinou postižený nevnímá bolestivě. S prvním a druhým stupněm se (v případě, že postižený je magor) dá ještě dodělat směna, ruka se intenzivně leduje a kuchař by se s takovou popáleninou měl vyhýbat zdrojům tepla. Ideálně by mohl jít přerovnávat chladicí box. Na popáleniny, kde je otevřená tkáň, se kromě chlazení přikládá mastný tyl a sterilní obvaz. A teď bez legrace. Jakákoliv otevřená rána v kuchyni se stává infekčním ložiskem a představa, jak mi někdo s hnisající ránou míchá v kuchyni salát, mě nenaplňuje nadšením. Pošlete ho domů.

Krvácení rozlišujeme na vlásečnicové, žilní a tepenné. Vlásečnicové nestojí až tak za řeč. Zpravidla pomůže ránu opláchnout, použít dezinfekci a přiložit náplast s polštářkem. Málo nebo vůbec pomáhá sůl, pepř nebo čili nasypané do rány. V obchodech pro profíky se prodávají barevné náplasti bez lepidla ve formě dlouhé pružné pásky. Jsou nesterilní, což u zmíněného poranění nemusí být až tak fatální, odolávají dobře vodě a můžete se jimi postupně omotat kompletně. Je to rychlejší a spolehlivější řešení než uvázat si kolem ruky ubrousek nebo papírový ručník, i když i ten je schopen (pokud nemáte problém se srážlivostí) zastavit krvácení na umyté talíře a do polévky. Doporučuju používat jednorázové rukavice, několikrát jsem byl svědkem, jak náplast někdo ztratil, a nikdo dodnes neví, kdo a v čem ji potom našel. Navíc poměrně rychle vstřebává dobroty z okolí a stává se mikrokompostem.

Nehoda v kuchyni|foto: CC0 Public domain

Pokud jsou v ráně nečistoty, měli bychom je odstranit, pokud je tam zapíchnutý nůž nebo třeba velký střep, rozhodně ho nevyndávejte, ale přikryjte sterilně okolí rány a nechte tu špinavou práci udělat lékaře. V kuchyni už si také rány nezašíváme sami řeznickou nití se zaledováním, ale odcházíme si to nechat zašít k profíkovi. Umí mnohem hezčí stehy.

U hnisající nebo zanícené rány (zejména při práci s rybami a syrovým masem) se neléčíme pokoutně tzv. černou mastí (Ichtoxylem), ale jdeme se léčit domů. Na žilní a tepenné krvácení voláme opět profíky, přikládáme tlakový obvaz, a pokud krvácení neustává (což se stává, když se trefíte dobře), přikládáme další vrstvu tlakového obvazu a sterilního krytí. Tepenné už je extrém – zpravidla jde o nehodu, nebo to nešťastníka už prostě nebaví, anebo se mu srazila holandská omáčka. Nestydíme se tedy vrazit prsty do rány a tlačit tak, abychom krvácení zastavili, a dalšího kolegu poprosíme, aby okamžitě zavolal rychlou pomoc. Přestože škrtidlo se údajně nedoporučuje, já bych ho úplně nezatracoval, když se informujete o zásadách jeho použití. Tak pevné nervy a ať to nikdy nepotřebujete!