Velryby jsou prastará kultura, kterou jsme téměř zničili. Nový výzkum chce porozumět jejich jazyku
Tom Mustill je původně zoolog a biolog ochrany přírody, který se postupem času stal také filmovým dokumentaristou divočiny, spisovatelem a milovníkem velryb. Napsal knihu How to speak whale (Jak mluvit velrybsky), která vyšla v minulém roce. Cestuje po různých místech na Zemi, natáčí, naslouchá a vypráví příběhy a během toho prožívá velrybí písně taky sám na vlastní kůži.
„Takže jsou to v podstatě vyspělé civilizace jiného druhu, který žije v úplně jiném, odlišném světě než my, ale obývá s námi stejnou planetu. Jen máloco mě vzrušuje nebo zajímá tak jako velryby,“ říká Tom Mustill. „Dalším důvodem, proč je tak důležité jim naslouchat, je, že jsme je za našeho života téměř úplně vyhubili. Letos je mi 40 let, a když jsem byl dítě, stále jsme tato zvířata průmyslově zabíjeli a celkově jsme zavraždili přes 3 000 000 velryb, což je největší odstranění biomasy z povrchu světa jakéhokoli živého druhu,“ dodává.
K současným pokrokům v porozumění jejich jazyku a jejich studiu vůbec jsou klíčové i moderní technologie a lidská empatie. „V sedmdesátých letech minulého století to byly písně keporkaků, které hluboce zaujaly lidskou představivost a když si lidi uvědomili, že zpívají, začalo jim na nich záležet a přestali je lovit,“ říká Mustill.
Full-length interview in English:
British wildlife documentarist Tom Mustill shows us how to speak whale. Listen to a full-length English version of the interview on killer whales, future of museums and interspecies communication
Jak odlišná je komunikace velryb od té lidské? Může nám s porozuměním velrybám pomoci umělá inteligence? Jak budou vypadat muzea budoucnosti? Poslechněte si celou Vlnu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.