Věra Čáslavská o invazi, olympiádě v Soči a drdolech

Věra Čáslavská před rozhovorem zkontrolovala atrakce svatomariánské pouti, na kterou se ten večer chystala její vnučka. Usadily jsme se pak na dohled od kolotočů na lavičku s výhledem na Berounku. Ačkoliv se Věra momentálně zotavuje z úrazu páteře po nepříjemném pádu, energie a entuziasmus jí ani v sedmdesáti letech nechybí. Je zaměstnaná nejrůznějšími setkáními a besedami v souvislosti s dokumentem Věra 68 od Olgy Sommerové a chystá se také doplnit a znovu vydat knihu Cesta na Olymp.

„Ono se má psát o naději a ne o prohrách. A já si myslím, že i když jsem v životě měla pár těžkých proher, v poslední době nade mnou drží ruku nějaký anděl strážný a zažívám jen samé zázraky.“ Jako redaktorka Modeschau, pořadu o módě, jsem si neodpustila otázky na Věřiny olympijské dresy a účesy, které i přes velký objem perfektně držely při nejnáročnějších skocích a přemetech.

Kromě Olympiády v roce 1968 mě zajímal také názor Věry Čáslavské na chystané hry v ruském Soči. Kvůli ruským zákonům zakazujícím „propagaci homosexuálního chování“ mluví někteří o přesunu nebo bojkotu her. Jiní je zase vidí jako příležitost k vyjádření podpory homosexuálům a lesbám v Rusku. Věra Čáslavská má s vyjádřením vlastního názoru na olympiádě výmluvným gestem velmi silnou zkušenost z roku 1968. Sklopená hlava při sovětské hymně ji stála sportovní kariéru. Jaký je její názor na konání nebo případný přesun her a na možný vliv olympioniků na situaci v Rusku? Poslechněte si rozhovor.