Většina žen s „laktační“ psychózou má i jiné psychiatrické potíže, vysazení medikace není nutné a někdy ani žádoucí, říká psychiatr

26. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy novorozenec - mimino

Těhotenství, porod a poporodní období už samy o sobě významně ovlivňují život ženy a jejího okolí. Vliv mají přirozeně i na psychické prožívání. Má-li žena zároveň zkušenost s duševním onemocněním, je na místě věnovat jejímu prožívání zvýšenou pozornost. Vlastním tématem v dalším díle Diagnózy F je v tomto kontextu medikace psychofarmaky.

Může se poporodní psychóza objevit u jinak zcela zdravé ženy? Kde je hranice mezi poporodním blues a poporodní depresí? A je skutečně nutné v těhotenství vysadit psychiatrickou medikaci? Poslechněte si Diagnózu F s psychiatrem Janem Hankou

„Těhotenství a poporodní období modifikují průběh duševních poruch u žen, které už mají zkušenosti s psychickými obtížemi, a zároveň těhotenství a porod mohou vyvolávat potíže, které by ta žena za jiných okolností neměla,“ popisuje psychiatr Jan Hanka z Národního ústavu duševního zdraví, který se specializuje právě na duševní nemoci v kontextu zmíněných životních období. Jakkoliv se mnohým z nás jako první vybaví tzv. laktační psychóza (správně poporodní psychóza, neboť s kojením souvisí jen do té míry, že se vyskytuje v době, kdy ženy většinou začínají kojit), jde o situaci poměrně výjimečnou, s četností kolem 1–2 případů na 1000 porodů. „I tak je to ale v České republice 100–200 žen, které se v prvním měsíci po porodu dostanou do závažného stavu, který se v naprosté většině případů neobejde bez akutní hospitalizace,“ říká Jan Hanka.

Jan Hanka

„Spouštěcím mechanismem poporodní psychózy není kojení ani hormonální změny, ale zejména přerušovaný a nedostatečný spánek při péči o novorozence,“ dodává lékař. Ženám, u nichž je zvýšené riziko, že k něčemu takovému dojde nebo už v minulosti došlo, proto doporučuje, aby si pravidelný spánek po porodu hlídaly, a je-li to možné, aby noční péči o dítě přenechaly někomu jinému z rodiny či blízkého okolí.

Mnohem častěji se však vyskytují tzv. poporodní blues nebo poporodní deprese. Poporodní blues není vlastní diagnózou a podle některých studií se vyskytuje u 50–80 % žen. I bez jakékoliv intervence by mělo přejít zhruba během dvou týdnů. Trvá-li stav určité skleslosti a nejistoty déle, je na místě uvažovat, zda se nejedná o počínající poporodní depresi, kterou je lépe řešit s lékařem.

Může se poporodní psychóza objevit u jinak zcela zdravé ženy? Kde je hranice mezi poporodním blues a poporodní depresí? A je skutečně nutné v těhotenství vysadit psychiatrickou medikaci? Poslechněte si Diagnózu F s psychiatrem Janem Hankou.

Spustit audio