Většina žen s „laktační“ psychózou má i jiné psychiatrické potíže, vysazení medikace není nutné a někdy ani žádoucí, říká psychiatr
Těhotenství, porod a poporodní období už samy o sobě významně ovlivňují život ženy a jejího okolí. Vliv mají přirozeně i na psychické prožívání. Má-li žena zároveň zkušenost s duševním onemocněním, je na místě věnovat jejímu prožívání zvýšenou pozornost. Vlastním tématem v dalším díle Diagnózy F je v tomto kontextu medikace psychofarmaky.
Může se poporodní psychóza objevit u jinak zcela zdravé ženy? Kde je hranice mezi poporodním blues a poporodní depresí? A je skutečně nutné v těhotenství vysadit psychiatrickou medikaci? Poslechněte si Diagnózu F s psychiatrem Janem Hankou
„Těhotenství a poporodní období modifikují průběh duševních poruch u žen, které už mají zkušenosti s psychickými obtížemi, a zároveň těhotenství a porod mohou vyvolávat potíže, které by ta žena za jiných okolností neměla,“ popisuje psychiatr Jan Hanka z Národního ústavu duševního zdraví, který se specializuje právě na duševní nemoci v kontextu zmíněných životních období. Jakkoliv se mnohým z nás jako první vybaví tzv. laktační psychóza (správně poporodní psychóza, neboť s kojením souvisí jen do té míry, že se vyskytuje v době, kdy ženy většinou začínají kojit), jde o situaci poměrně výjimečnou, s četností kolem 1–2 případů na 1000 porodů. „I tak je to ale v České republice 100–200 žen, které se v prvním měsíci po porodu dostanou do závažného stavu, který se v naprosté většině případů neobejde bez akutní hospitalizace,“ říká Jan Hanka.
„Spouštěcím mechanismem poporodní psychózy není kojení ani hormonální změny, ale zejména přerušovaný a nedostatečný spánek při péči o novorozence,“ dodává lékař. Ženám, u nichž je zvýšené riziko, že k něčemu takovému dojde nebo už v minulosti došlo, proto doporučuje, aby si pravidelný spánek po porodu hlídaly, a je-li to možné, aby noční péči o dítě přenechaly někomu jinému z rodiny či blízkého okolí.
Mnohem častěji se však vyskytují tzv. poporodní blues nebo poporodní deprese. Poporodní blues není vlastní diagnózou a podle některých studií se vyskytuje u 50–80 % žen. I bez jakékoliv intervence by mělo přejít zhruba během dvou týdnů. Trvá-li stav určité skleslosti a nejistoty déle, je na místě uvažovat, zda se nejedná o počínající poporodní depresi, kterou je lépe řešit s lékařem.
Může se poporodní psychóza objevit u jinak zcela zdravé ženy? Kde je hranice mezi poporodním blues a poporodní depresí? A je skutečně nutné v těhotenství vysadit psychiatrickou medikaci? Poslechněte si Diagnózu F s psychiatrem Janem Hankou.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
