Věžák o dvaceti patrech ze dřeva? Nejsložitější je přesvědčit, že to jde
Architekt Filip Sudolský pracuje ve stockholmském ateliéru White Arkitekter, který navrhl druhou nejvyšší dřevostavbu světa, kulturní dům Sara ve městě Skelleftea. A také mnoho dalšího dřevěného.
Sudolský nastoupil do White Arkitekter hned po škole. Od té doby tu vznikl dvacetipatrový Sara Kulturhus, kombinace kulturního domu a hotelu na severu Švédska a také mnoho dalších velkých dřevěných budov – kancelářský dům Magasin X (4 patra) či hotel House of Choice (12 pater). Mluvili jsme tedy hodně o dřevostavbách.
Jsou skutečně ekologické? Neznamenalo by více staveb ze dřeva více kácení? V Česku se ze dřeva staví téměř výhradně rodinné domy. A proč ve Švédsku používají dřevo na veřejné nebo administrativní budovy? Definitivní odpovědi jsme sice nenašli, ale uslyšíte spoustu zkušeností a postřehů z epicentra dřevěného stavění.
Mluvili jsme taky o pracovním prostředí a atmosféře ve švédské kanceláři. White Arkitekter jsou akciová společnost a zaměstnanci vlastní akcie. Jak to funguje v praxi? Jak firma financuje vlastní výzkum? A nahradí architekty umělá inteligence? To je téma, které Filipa momentálně zajímá. O místo se ale zatím nebojí: „To neeee. Není to tak, že to vymyslí všechno za vás. Je to jen boost kreativnímu myšlení,“ říká.
Řeč přišla i na švédskou organizaci práce, která je bezchybná – někdy až moc. I o tom Sudolský vypráví. Jako vždycky, když v Bourání cestujeme, zazní také tipy, jaké stavby (a jaký hřbitov) ve Stockohlmu navštívit. A také doporučení, jak tam jezdit vlakem a se psem.
Jak se navrhují domy ze dřeva a jak se pracuje architektům ve Stockholmu? Dozvíte se v Bourání!
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.