Vražda německého politika je špičkou ledovce. Ultrapravicové sítě prorůstají celou státní správou

Demonstrace proti rasismu a ultrpravicovému terorismu v Německu po smrti Waltera Lübcke
Demonstrace proti rasismu a ultrpravicovému terorismu v Německu po smrti Waltera Lübcke

Počátkem června byl v německé obci Istha zastřelen regionální politik Walter Lübcke z vládní strany CDU. Takováto ideologicky motivovaná vražda politika se v Německu odehrála poprvé od 70. let. Jedná se o událost, která je alarmující i mimo německé hranice. Vyšetřování odkrývá, jak se terorismus a pravicový extremismus propracovaly do samotného srdce státu. Ten tak není schopen chránit politiky prosazující vládní agendu před radikály. Nemusí to být jen německý příběh.

Jednalo se v podstatě o popravu. Waltera Lübckeho zastřelil před jeho domem z metrové vzdálenosti útočník Stephan Ernst. Nejednalo se o žádný náhodný útok, ale pečlivě naplánovaný čin. Lübcke patřil k politikům, kteří v uplynulých letech prosazovali solidaritu s uprchlíky. Ernst, který se k vraždě doznal, to ostentativně zmínil jako svůj motiv k atentátu. Nebyl to ani osamocený čin jednotlivce. Ernst měl dlouholeté intenzivní vazby na neonacistickou scénu.

Radikální neonacisté nejsou v Německu žádnou marginálií. Tamní úřady hovoří o 24 000 organizovaných a vysoce nebezpečných osobách hlásících se ke krajně pravicové scéně. Už před rokem se v německém tisku objevila odhalení hovořící o tom, že své sympatizanty a členy mají extremisté i v jednotlivých patrech policie a armády. Lübckeho drastická smrt a v poválečném období bezprecedentní prolomení politických svobod je výsledkem toho, jak bezpečnostní aparát podcenil rozbujelost a akceschopnost ultrapravicové scény.

V Kasselu byl zavražděn poslanec hessenského parlamentu a šéf regionální vlády v severním Hessensku Walter Lübcke

Lübcke byl jedním z tisíců takzvaně prouprchlických politiků a političek neustále bombardovaných výhrůžkami násilím a smrtí. Policie nebyla v takovém objemu schopna na jednotlivé výhružky reagovat, natož je monitorovat. Stupňovaným násilím vedoucím až k vraždě neonacistická scéna do jisté míry reagovala na část společenské poptávky představované masami lidí, kteří uprchlíky vnímají jako ohrožení a politiky jako ty, kteří jej vnáší do země. To, že extremistická řešení nachází podporu i uvnitř policie, tajné služby a armády, však znamená ohrožení funkce státu jako takového.

V době vyšetřování Ernstova činu totiž došlo k dalšímu znepokojivému objevu. Extremistická buňka Nordkreuz disponovala databází 25 000 prouprchlických politiků obsahující citlivé osobní údaje a její členové ve svém okolí tipovali další vhodné politické adepty na fyzický teror či likvidaci. Skupina dokonce objednala 200 vaků na mrtvoly se substrátem urychlujícím tlení těl a zabraňujícím šíření zápachu. Databáze přitom pocházela zevnitř policejních zdrojů a minimálně jeden z členů skupiny zároveň působil ve speciální policejní jednotce.

Vigílie za ultrapravicovým teroristou zavražděného německého politika Waltera Lübckeho (CDU)

Německá Federální tajná služba BfV čelí ostré kritice, že se tímto fatálním ohrožením společenského řádu dostatečně nezabývala. A je to o to těžší, oč rozsáhlejší je síť sympatizantů mimo rámec rozpoznatelných neonacistů. Lübckeho vražda je nyní posledním varováním před dalším uhýbáním pohledem od toho, jak extremistická ideologie prorůstá jednotlivá patra státní byrokracie prostřednictvím úředníků, politických činitelů, policistů, kriminalistů i příslušníků tajných služeb.

Vůči těmto procesům není přirozeně imunní žádná země, ať už jsou výchozím motivem uprchlíci, či cokoli jiného. Liberální demokratický stát vnímá jako nepřítele mnoho skupin lidí, kteří radikálům prostřednictvím stoupající agresivity veřejné debaty poskytují legitimizaci násilných kroků. Pokud najdou ideovou podporu uvnitř státního aparátu, který je pak částečným komplicem a dodavatelem citlivých informací, jedná se o konec zákonnosti státu, jak jej známe. Aby byl Lübcke poslední obětí svého druhu, stojí před nejen německými politiky obrovský a zásadní úkol – zasadit se o mnohem efektivnější kontrolu nad policií, tajnými službami a klíčovými úřady, která dokáže odhalit ty, kdo mají sklony podílet se na destrukci společenského řádu.

Do jaké míry infiltrovali neonacisté německý státní aparát a jaké kroky jsou potřeba pro zastavení dalšího politického násilí? Poslechněte si komentář Ivo Bystřičana.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.