Všichni chtějí do Barbielandu. Film Grety Gerwig oživuje ikonickou, ale stereotypní panenku
Dlouho očekávaný film Barbie jde do kin už za týden. Na plátnech tak uvidíme střet dvou výrazných osobností – ikonické a zároveň kontroverzní panenky Barbie a režisérky Grety Gerwig, která má svůj specifický feministický rukopis. Tato zdánlivě neslučitelná kombinace tak vytváří kulturní událost, kterou si chce nechat ujít jen málokdo. Proč snímek musíte vidět? Může být panenka Barbie emancipační hrdinkou? A jak souvisí s mýtem krásy a kultem těla?
„Greta Gerwig vlastně využije ten mikrosvět Barbie jako zrcadlo naší současný společnosti,“ říká filmový kritik a zakladatel online magazínu FORMÁT Lukáš Bejček. Režisérka si podle něj bude hrát s kontrastem mezi současným patriarchálním nastavením a Barbielandem, který funguje na opačném principu.
K samotné panence se pojí spousta kontroverzí, které se nejspíš bude Gerwig ve svém filmu snažit konfrontovat. Na některé z nich poukazuje Anna Bílá z Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. „Už jenom to, že panenka je na trhu nějakých 60 let, něco znamená. A tím, že si stále drží poměrně dominantní pozici oblíbenosti mezi hračkami, tak to, že vůbec něco prezentuje a reprezentuje, má vliv na stereotypy a způsob, jak vnímáme různé role ve společnosti,“ vysvětluje.
„Než přišla panenka Barbie, tak do té doby si holčičky mohly hrát s panenkami jako dětmi, o které měly pečovat. Barbie byla dospělá žena, která může mít i vlastní zájmy, vlastní kariéru. Ale pořád je to v limitech nějakých genderových stereotypů,“ dodává Lucie Přibyl z neziskové organizace Gender Studies.
Jsou inkluzivní Barbie edice opravdu inkluzivní? Posouvá se podle Lucie Přibyl postoj naší společnosti k chlapcům, kteří si hrají s panenkami? A co o filmu prozrazuje soundtrack? Poslechněte si nový díl podcastu Vlna.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
