Z houby kůže a z podhoubí cihla? Žádné sci-fi, ale realita, říkají Tomáš Rachunek a Jakub Skřivánek
Kožedělný průmysl je čím dál větším problémem, co se týče znečišťování naší planety. Jednou z alternativ k běžné kůži je houba troudnatec kopytovitý neboli choroš. „Naši předkové z ní vyráběli rukavice, čepice a další části oblečení,“ říká student produktového designu na pražské UMPRUM Tomáš Rachunek, spolupracující s biologem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jakubem Skřivánkem. Ještě zajímavějším „materiálem“ je podle nich v tomto ohledu mycelium neboli podhoubí.
„Ve světě se už z mycelia vyrábí například obklady, izolační panely nebo cihly, které mají lepší vlastnosti než normální cihly, jsou nehořlavé, vydrží velký tlak, ale lidi bohužel stále odrazuje estetická část,“ vysvětluje Tomáš Rachunek. Podle něj globální trh na mycelium ještě není připravený, přestože, jak zdůrazňuje Jakub Skřivánek, je jeho kultivace oproti rostlinám poměrně jednoduchá. „Stačí vlhkost a správné laboratorní podmínky, rozvařené vločky a nějaký zdroj sacharidů, ze kterého mycelium žije.“
Jaké jsou hranice a možnosti mycelia, vědci nicméně zatím stále zkoumají. „Víme, jak roste, co se v něm odehrává, jaké látky dokáže produkovat, ale nevíme o možných transformacích, aby to dělalo to, co chceme, když mu dáme správný impuls,“ upřesňuje Jakub Skřivánek. Houbová vlákna jsou v zemi napojená na velké množství rostlin a stromů a „potrubím“ mycelia zároveň kromě živin proudí i informace. Symbiotickému soužití hub s kořeny vyšších rostlin se odborně říká mykorhiza. „Pokud je některá rostlina napadená, jiná, vzdálenější se o tom prostřednictvím mycelia dozví a může se lépe připravit na obranu. Zároveň existují druhy hub, které upřednostňují slabší rostliny a dodávají jim z půdy více živin než ostatním.“
Jak se troudnatec kopytovitý zpracovává, aby byla výsledkem látka podobná vizuálně i charakterově kůži? A k čemu je ve výrobním procesu důležitý popel? Poslechněte si celý rozhovor s Tomášem Rachunkem a Jakubem Skřivánkem o myceliu a výrobě kůže z houby!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
