Za posedlostí mocí se skrývá hluboká vnitřní bezmoc. Proč někteří moc milují a jiní se jí štítí?
„Když rodiče zneužívají moc, kterou mají nad dětmi, tak se nemohou potomci zdravě vyvíjet,“ říká v Balancu Tomáš Zetek, terapeut a lektor. Moc a kontrola je nezbytná, nemůžeme nechat v životě věci jen volně plynout. Přílišná snaha ovládat druhé a podmínky vlastního života však také nefunguje, ideální je směřování k rovnováze. Někteří po moci baží, jiní se jí přímo štítí. Moc ovlivňuje i partnerské vztahy, snaha druhého kontrolovat a dostat tam, kam chci, je zaměněná s láskou.
„Vůle k moci je pudová, týká se nás všech. Slouží k sebeprosazení a sebezáchově.“ K zajištění vlastní jedinečnosti potřebujeme sílu, abychom nesplynuli s davem. Máme ale také erós, vztahový nebo sociální instinkt, a obě složky by se měly vyvíjet spolu, musí mezi nimi být určitá dynamika. V nerovnováze vzniká prostor pro posedlost mocí nebo naopak, slabost.
„Moc je uspokojující, objevuje se to i ve vztazích. Půl roku někoho dobýváte, a když kývne, přestane vás to bavit.“ Je to projev satisfakce z moci, ne z propojení s druhým člověkem. Nechat se ovládat a kontrolovat může být příjemné, nemusím dělat rozhodnutí a zdánlivě nenesu odpovědnost. Mohu se vymlouvat a nadávat na druhé. Vyhýbat se zodpovědnosti a strachu.
Každý v sobě ale má agresi, schopnost se za sebe postavit a prosadit se. Pokud necháme dlouhodobě ostatní jednat na náš úkor, obrátí se to proti nám. Buď začneme být nepřiměřeně agresivní, a to v nevhodných situacích, nebo si uženeme úzkosti či jiné problémy.
Čtěte také
„Strach z moci může být strach ze selhání, ale u některých je to přirozenost.“ Představme si ajťáka, kterého jeho zaměstnání baví. Zavřený v kanceláři odvádí svou práci a je v ní dobrý, efektivní a rozumí jí. Proto se nabízí ho povýšit a svěřit mu tým lidí, které povede. On ale chce dělat svou práci, která ho naplňuje, proto mu jde. Kdyby měl vést další lidi, dávat jim úkoly, kontrolovat je a třeba i kárat, bude nešťastný.
Když někdo mocnými a mocí pohrdá, může se za tím skrývat potlačená vůle k moci. Chtěli bychom mít lepší pozici, ovlivňovat dění a okolí, ale nedovolíme si to. Z různých důvodů se bojíme a blokujeme. „Jsem-li mocný, budu muset vědomě i nevědomě překračovat určité hranice. Jako korektiv k tomu potřebuji velkou míru sebereflexe.“ Moc je opojná a může zamlžit náš úsudek, necháme se ovládnout egem a naše síla pak neslouží ku prospěchu věci, ale k uspokojení našich vlastních potřeb.
Poslechněte si celý Balanc o moci, kontrole, volnosti a hledání rovnováhy.
Související
-
Víte, co chcete, a umíte říkat ne? Jak najít asertivitu a prosadit se, když to ve škole neučí
„Asertivita je hodně nadužívané slovo. Je to schopnost prosadit své názory a stanoviska a stát za nimi.“
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
