Záchrana života není jen to, že pro vás přijede sanitka. Ve zdravotnictví přehlížíme spoustu profesí
Jak vypadá běžný den v práci všeobecné sestry, porodní asistentky, záchranářky, nutriční terapeutky nebo adiktologa? Na Radiu Wave odstartovala pětidílná série Šichta o nelékařských profesích ve zdravotnictví. Alena Harciníková a Tomáš Pacovský se v rámci ní vydávají do služby s mladými lidmi, kteří tuto práci dělají. „Záchrana života neznamená jenom to, že pro vás přijede záchranka,“ říká Tomáš Pacovský.
Zdravotní péči máme často spojenou pouze s prací lékařů a lékařek. Ti ale v celém systému tvoří pouze menšinu. „Když jdeš do nemocnice, představíš si hlavně lékaře a ještě většinou muže. Zajímavé ale je, že když jsi v nemocnici, tak se s lékařem téměř nepotkáš. Zkontroluje tě, odoperuje, ale hlavní, s kým se setkáváš, jsou právě sestry, sanitáři a další,“ myslí si Alena Harciníková. „Součástí zachraňování životů je i péče, která je často mnohem důležitější,“ dodává.
„Důležitost nelékařských profesí se ukázala během covidu. Najednou se projevil třeba nedostatek sanitářů, kteří byli neskutečně zapotřebí. Bez nelékařských profesí by nemocnice nebo jakékoliv zdravotnické zařízení nemohly fungovat,“ myslí si Tomáš.
„Se zdravotnictvím se pojí stereotyp ženské péče. Zdravotnictví sice je pracovně nejvíc zastoupené ženami, ale zároveň chybí ve vyšším managementu a péče se obecně bere jako ženský standard, s čímž jsou spojené třeba i nižší platy. Podle studií se navíc ukazuje, že tyto stereotypy mají i studenti, kteří mají často pocit, že třeba zdravotní sestra je víc ženský obor, a proto si ho nakonec nevyberou,“ říká Alena.
Jak se ve zdravotnictví pracuje mladým lidem? A mají dostatek opory k tomu, aby dovedli zvládat i často velmi náročné situace? Poslouchejte ve Vlně o nelékařských profesích s autorskou dvojicí série Šichta.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
