Zase kari, to už ani pes nežere. Co se ukrývá pod pokličkami hrnců v backstagích?

Těšení se na obsah pekáčků, hrnců i várnic ukrytých v backstagi poznala určitě většina hudebníků a hudebnic. A taky zklamání, když tam po dlouhém přejezdu objeví jen pytel tukových rohlíků a jednu pomazánku. Jídlo na koncertě bývá předmětem vášnivých debat, středobodem nejednoho tour reportu, o receptech na nejen sójový guláš ve většině zinů ani nemluvíme. Prožívají ho nejen kapely, ale i samotní kulináři předkládající svůj um. Jak moc je důležité, aby to hezky vypadalo, a jestli jsme se už dostali z éry zmiňovaného sójového guláše, jsme probírali právě s Emilem, Vášou a Jiřinou.

Naše povídání o trendech v koncertním vaření jsme doplnili o playlist, v němž se punkové kapely poctivě vyrovnávají se svojí láskou k – povětšinou – junkfoodu. Špína tak tentokrát ochutnala nejednu dobrotu, na kterou se vám při poslechu začnou sbíhat sliny.

Proč kapela Shonen Knife, která má na kontě snad nejvíce písní o jídle, raději zpívá o sushi a ramenu než o citech? Dají se vysledovat nějaké trendy v „koncertní kulinařině“? Mají kapely ve své tvorbě speciální místa pro polévky? K čemu všemu se může taky hodit kapelní foodblog?  Co je to „německá snídaně“? A míchají se do této sféry vaření i nějaké etické otázky? Poslechněte si celou jídelní Špínu ze záznamu!