Závislost blízkého člověka může být omamná, dává nám možnost být záchranářem, upozorňuje adiktoložka Preslová

3. březen 2023

Když se u Apolináře začali léčit alkoholici, všimli si zdravotníci určité podobnosti mezi jejich partnerkami. Navzdory tomu, že se o spoluzávislosti mluví už několik desítek let, stále jde o fenomén mezi veřejností relativně neznámý. Řada partnerů či rodičů tak dál nevědomě podporuje nebo udržuje závislostní chování svých blízkých.

Hranice mezi tolerancí užívání a spoluzávislostí je podle psycholožky a adiktoložky Ilony Preslové velmi křehká. „Zásadní je, kdy začneme mnohem víc řešit toho druhého, přizpůsobujeme tomu svůj život a tolerujeme to na úkor sebe nebo svých dětí. Začne to být toxické nejen pro toho, koho se to týká, ale i pro nás.“

Ačkoliv se to může zdát na první pohled nesmyslné, spoluzávislí mohou mít ze závislosti svého blízkého nějaký profit, a to navzdory tomu, že tou situací nepochybně velmi trpí. „Někdy se může člověk dostat do situace, kdy se stává záchranářem, ‚já tomu člověku pomůžu, já ho z toho dostanu, vyléčí se kvůli mně‘, a to může být velmi omamné,“ vysvětluje Preslová.

Jaké jsou další zisky spoluzávislých? Jak se spoluzávislost léčí? A v čem si jsou podobné spoluzávislost a péče o blízkého, který se léčí třeba s rakovinou? Poslechněte si Diagnózu F s Ilonou Preslovou.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.