Závislost blízkého člověka může být omamná, dává nám možnost být záchranářem, upozorňuje adiktoložka Preslová
Když se u Apolináře začali léčit alkoholici, všimli si zdravotníci určité podobnosti mezi jejich partnerkami. Navzdory tomu, že se o spoluzávislosti mluví už několik desítek let, stále jde o fenomén mezi veřejností relativně neznámý. Řada partnerů či rodičů tak dál nevědomě podporuje nebo udržuje závislostní chování svých blízkých.
Hranice mezi tolerancí užívání a spoluzávislostí je podle psycholožky a adiktoložky Ilony Preslové velmi křehká. „Zásadní je, kdy začneme mnohem víc řešit toho druhého, přizpůsobujeme tomu svůj život a tolerujeme to na úkor sebe nebo svých dětí. Začne to být toxické nejen pro toho, koho se to týká, ale i pro nás.“
Ačkoliv se to může zdát na první pohled nesmyslné, spoluzávislí mohou mít ze závislosti svého blízkého nějaký profit, a to navzdory tomu, že tou situací nepochybně velmi trpí. „Někdy se může člověk dostat do situace, kdy se stává záchranářem, ‚já tomu člověku pomůžu, já ho z toho dostanu, vyléčí se kvůli mně‘, a to může být velmi omamné,“ vysvětluje Preslová.
Jaké jsou další zisky spoluzávislých? Jak se spoluzávislost léčí? A v čem si jsou podobné spoluzávislost a péče o blízkého, který se léčí třeba s rakovinou? Poslechněte si Diagnózu F s Ilonou Preslovou.
Související
-
Lidé, kteří berou drogy, neumí žít v tomhle světě, říká psycholožka Ilona Preslová
Téma užívání návykových látek a závislostí se v Diagnóze F objevilo už z mnoha různých úhlů pohledu. Dosud jsme ale nepátrali po tom, proč lidé s užíváním drog začínají.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
