Závislostním chováním si chceme pomoci, když to neumíme jinak, říká terapeut

4. září 2020

Každý někdy prožíváme těžké období a řešíme to, jak umíme. Někdo hodně pracuje, někdo sportuje, někdo více pije. Někomu udělá radost, že si on-line vsadí na vítězství svého oblíbeného sportovního týmu a vyhraje. Je pak velmi snadné se snažit znovu zažívat úlevné pocity. Odtud už může být cesta k závislosti celkem snadná.

Vzhledem k tomu, že lidé, kteří mají potíže se závislostí, jsou velmi různorodá skupina, různí se i pohledy na toto téma mezi veřejností. „Lidé už celkem rozumí, že služby pro uživatele drog ve velké míře přispěly k tomu, aby se na ulicích neválely injekční stříkačky,“ popisuje pedagog a terapeut Vojtěch Kozlík z neziskové organizace Sananim.

Vojtěch Kozlík

„Co se ale moc nemění, je to, kdo za to podle nich může,“ odkazuje terapeut k letitému přesvědčení řady lidí, že uživatelé drog si za svůj problém prostě můžou sami.

„Když má někdo problém od narození, tak to je hodno naší pozornosti, ale když si to způsobil sám, je to jen jeho problém,“ naznačuje Kozlík pohled, s nímž se občas při své práci setkává. Podle něj je ale téma mnohem složitější, protože závislostí si mnohdy lidé řeší svá zranění a trápení, s nimiž si neumí pomoci jinak.

Odpuzují nás uživatelé drog, nebo chápeme, jak složitý je jejich životní příběh? Jak můžeme mít pochopení pro někoho, kdo nám svou závislostí ubližuje? A jak obtížné je sehnat podporu pro služby, které pomáhají lidem se závislostí, i když jejich výstupem není vždycky ideální a doživotně abstinující klient? O tom mluvil v Diagnóze F terapeut Vojtěch Kozlík.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Související