Zažít pomalost a dostat se do papíru. PhaseBook ukázal originální knižní tvůrce z celého světa
Na malých stolcích je vystaven tisk v různých podobách, ale i textilie nebo lidské tělo během performance. Za stolky sedí autoři-prodejci, kteří rozmlouvají o svých artefaktech anebo si někde opodál vyměňují kontakty. První ročník prodejní akce s mezinárodní účastí hostil pražský prostor pro architekturu CAMP. Na PhaseBooku, který zkoumá knihu v různých fázích, se představilo 30 tvůrců autorských knih, malonákladových publikací a nezávislých zinů.
„Tohle je magazín Add, který právě vzniká – je to nulté číslo a je to magazín, kterej je inspirovanej různýma institucema a kolektivama, který nás zaujaly v jejich hodnotách, který byly převážně feministický...,“ představuje mi publikaci ve fázi zrodu šéfredaktorka Zeynab Gueye. Kromě vyskládaných výtisků s modrou obálkou a skoro neznatelným nápisem „Pussy is the new dick“ leží na stole ještě postava, na jejíž obnažené tělo se promítají hesla reflektující současnou genderovou debatu. I tak se dá ilustrovat, v jakém rozpětí se pohyboval PhaseBook. Skromný počet vystavovatelů na prvním ročníku akce ukázal tištěné médium v rozmanitých fázích a kontextech. Na PhaseBooku nebyla kniha izolované médium minulosti, ale ve své autorské volnosti aktuálním nástrojem vyjádření, které neomezuje počet prodaných výtisků.
„Vlastně to odráží celkově náš koncept, že se médium knihy otevřelo takzvaně do různých fází. Zajímá nás tvůrčí proces, zajímá nás vlastně to, co je za výsledkem,“ říká jeden z dvojice organizátorů Vítek Jebavý. „Člověk najednou zažije nějakou pomalost, pořádnej ponor, že se jako dostane dovnitř do toho papíru, zažije jinou dimenzi,“ dodává Vítek, který PhaseBookem navazuje na svoji dřívější akci PragueZinFestival. „Ty publikace tím, že jsou limitovaný třeba ve sto kusech, nebo některý, který jsou šitý skoro na koleni nebo vydaný vlastním nákladem, tak jsou samy o sobě nějakým dílem,“ dodává jeho parťák a spolumajitel knihkupectví PageFive František Kast. Na ironicky nazvané akci, která už z podstaty svého zájmu o materializované objekty reaguje na únavu z virtuálního prostředí, šlo hlavně o vytvoření podmínek pro vzájemný dialog. Nejen prodej a prezentace, ale i propojení scény s nezávislou knižní produkcí a předání zkušeností a kontaktů mezi tvůrci. Mezi vystavujícími byli Empire Books z Francie, Look Back and Laugh ze Slovinska nebo Sylvana dAngelo z Kanady. Z Česka třeba Nikola Klímová a Jindřich Janíček z nakladatelství Take Take Take.
Jaké podoby a přesahy může mít tištěná publikace? Proč název knižního veletrhu připomíná známou sociální síť? Proč fanouškovské ziny přežily i nástup internetu? A proč bylo potřeba téma zinů rozšířit o instalační projekty a autorské knihy? Pusťte si celou reportáž.
Související
-
Česká ilustrace se prodírá do veřejného prostoru. Čerpá z tradice 60. let a směřuje k digitálu
„Česká ilustrace je na rozdíl od té zahraniční pomalejší a melancholičtější, dovoluje si promítat ponuré a smutné prvky dokonce i do knih pro děti.“
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.