„Zažíváme komodifikaci času. Najít chvíli pro sebe je těžké,“ říká filozof Václav Janoščík
Filozof Václav Janoščík si během bezesných nocí psal poznámky, z nichž vznikla jeho první autorská kniha Nespavost. „Moje knížka má přerývaný rytmus, astmatickou časovost, kterou všichni dneska prožíváme,“ říká v rozhovoru, během něhož jsme se bavili nejen o jeho knize, ale taky o tom, jak tlaky dnešní společnosti využít pozitivně nebo proč je potřeba otevřít slonovinovou věž tradiční filozofie.
Jako teoretik se Václav Janoščík věnuje těm nejaktuálnějším proudům v současné filozofii – spolu s Lukášem Likavčanem letos připravil Mysl v terénu, vůbec první publikaci v češtině, která se věnuje takzvanému spekulativnímu realismu nebo objektově orientované ontologii. Janoščík taky přednáší na několika uměleckých školách a kurátoruje výstavy současného umění. V Nespavosti svůj zájem propojuje se širší společenskou situací i osobním životem. „Vědět víc, navzdory limitům našich podmínek i našich já. Mluvit o plastových kontinentech v Pacifiku, o dětech v Sýrii, o dronech v Jemenu, o střelbě v USA, o mojí nerozhodnosti a tvých problémech. (...) Co nás tlačí do depresí, překovat ve zbraň,“ píše ve zvláštní chvíli nuceného bdění.
„Dívat se na realitu ne-lidskýma očima může pomoct chápat dnešní problémy,“ říká filozof Janoščík
„Filozofie se stala nesrozumitelnou, akademickou, odtrženou od reality – my se snažíme vystoupit ven, abychom prezentovali aktuální problémy,“ říká Václav Janoščík o nové knize Mysl v terénu. Společně s Lukášem Likavčanem a Jiřím Růžičkou uvedli poprvé v českém překladu aktuální filozofické texty, které se snaží nahlédnout současný svět jiným způsobem.
Nespavostí i naším rozhovorem proplouvá téma akcelerace, která je pro Janoščíka východiskem, receptem na zrychlující se tempo společenského vývoje, komodifikaci času nebo proměnu ekonomických modelů v době digitálních platforem. „Z etického pohledu akcelerace znamená nesmířit se s danými podmínkami. Snažit se naladit, předbíhat to, co se kolem nás děje. Ať už je to vývoj techniky, nebo umělé inteligence,“ vysvětluje Janoščík. Tradiční filozofie podle něj tyto skutečnosti nereflektuje dostatečně. „Akademický život má svoji rutinu. Jako by byl kontakt s veřejností jen nějaká další, popularizační činnost. Chci to obrátit. Mě baví testovat myšlenky v jiném kontextu. A třeba výtvarné umění je k tomu daleko otevřenější než filozofie jako disciplína. Filozofie není něco, co se jen schraňuje v knihovnách, ale co se může odehrávat mezi námi, na ulici, kdekoliv,“ dodává.
Jak se s tlaky současnosti vyrovnává sám Václav Janoščík? Proč ke své první knize připravil turné po nezvyklých místech? A v čem je nespavost metaforou životní zkušenosti nás všech? Poslechněte si celý rozhovor s předním teoretikem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
