Zažíváme kultivaci debaty o sexuálním násilí, myslí si novinářky Karásková Skoupá a Rychlíková

21. říjen 2022

„Když se objevilo hnutí MeToo v USA, připravili jsme v Alarmu anketu, kde renomované osobnosti veřejného prostoru mluvily o prožitém sexuálním násilí. Vůbec to tehdy nerezonovalo,“ vzpomíná Apolena Rychlíková. „Dnes už umíme lépe naslouchat, víme, jak o tom tématu mluvit a naše prostředí je bezpečnější,“ souhlasí Adéla Karásková Skoupá z Deníku N. Obě publicistky se v posledních letech zabývaly několika kauzami sexuálního násilí.

„Českou debatu v posledním roce a půl nejvíc ovlivnila kauza exposlance Dominika Feriho,“ říká v doprovodném rozhovoru k podcastové sérii Radia Wave Hranice násilí Karásková Skoupá. „Když jsme dělali rozhovory s dalšími ženami, říkaly nám, že se rozhodly promluvit právě proto, že už viděly, že se jim věnuje větší pozornost, nebudou znevažovány a nezamete se to pod koberec.“

Podle ní se také mnoho mužů muselo zamyslet nad tím, zda nepřekročili hranice někoho jiného. „Jestli všechny jejich sexuální kontakty byly v pořádku,“ dodává novinářka, která na několika textech o sexuálním násilí v univerzitním prostředí spolupracovala s kolegyní Dominikou Píhovou a Janou Cíglerovou. Společně popsaly kauzy Petra Christova z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy nebo Pavla Dufka, který vyučoval na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Čtěte také

„My jsme se při psaní snažili najít nějaké vzory, jak takový text vystavět, a v českém prostředí jsme žádný nenašli,“ vzpomíná Apolena Rychlíková z Deníku Alarm na spolupráci s Jakubem Zelenkou (dříve Deník N), se kterým shromáždili svědectví žen o násilí nebo obtěžování ze strany exposlance Dominika Feriho.

„Neustále jsme přemýšleli, jak článek napsat, abychom se nedopouštěli nějaké právní klasifikace a byli případ schopni doložit tak, aby ty ženy nebyly rozpoznatelné, ale jejich svědectví byla důvěryhodná. Proto jsme výpověď každé z nich ověřovaly. Možná úplně nejtěžší bylo rozhodnutí tam některé příběhy nedat, protože se hrálo o jejich bezpečnost.“ I podle Karáskové Skoupé je mnohem komplikovanější pracovat na textech o sexuálním násilí. „Občas se můžete jen snažit být co nejempatičtější a nezbývá vám než postupovat intuitivně. Upozadit novinářské ego a co nejvíc vycházet vstříc obětem.“

Obě novinářky v rozhovoru komentují i některé související kontexty, například genderovou nerovnost, kterou si sále mnoho lidí neuvědomuje. „Muži v drtivé většině nezažívají to, že jim někdo začne psát: Počkám na tebe před barákem a znásilním tě, ještě si to užiješ!‘“ ironizuje Rychlíková. „Takže často netuší, jakou zkušenost mají ženy, a obzvlášť ty, které jsou ve veřejném prostoru vidět,“ uzavírá.

Pusťte si celý rozhovor a dozvíte se, proč je důležitou součástí práce novinářů dosazovat sexuální násilí do různých kontextů. Celou podcastovou sérii Hranice násilí si můžete poslechnout na webu wave.cz/hranicenasili, v mobilní aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích.

Spustit audio

Související