Zažíváme kultivaci debaty o sexuálním násilí, myslí si novinářky Karásková Skoupá a Rychlíková
„Když se objevilo hnutí MeToo v USA, připravili jsme v Alarmu anketu, kde renomované osobnosti veřejného prostoru mluvily o prožitém sexuálním násilí. Vůbec to tehdy nerezonovalo,“ vzpomíná Apolena Rychlíková. „Dnes už umíme lépe naslouchat, víme, jak o tom tématu mluvit a naše prostředí je bezpečnější,“ souhlasí Adéla Karásková Skoupá z Deníku N. Obě publicistky se v posledních letech zabývaly několika kauzami sexuálního násilí.
„Českou debatu v posledním roce a půl nejvíc ovlivnila kauza exposlance Dominika Feriho,“ říká v doprovodném rozhovoru k podcastové sérii Radia Wave Hranice násilí Karásková Skoupá. „Když jsme dělali rozhovory s dalšími ženami, říkaly nám, že se rozhodly promluvit právě proto, že už viděly, že se jim věnuje větší pozornost, nebudou znevažovány a nezamete se to pod koberec.“
Podle ní se také mnoho mužů muselo zamyslet nad tím, zda nepřekročili hranice někoho jiného. „Jestli všechny jejich sexuální kontakty byly v pořádku,“ dodává novinářka, která na několika textech o sexuálním násilí v univerzitním prostředí spolupracovala s kolegyní Dominikou Píhovou a Janou Cíglerovou. Společně popsaly kauzy Petra Christova z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy nebo Pavla Dufka, který vyučoval na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
Čtěte také
„My jsme se při psaní snažili najít nějaké vzory, jak takový text vystavět, a v českém prostředí jsme žádný nenašli,“ vzpomíná Apolena Rychlíková z Deníku Alarm na spolupráci s Jakubem Zelenkou (dříve Deník N), se kterým shromáždili svědectví žen o násilí nebo obtěžování ze strany exposlance Dominika Feriho.
„Neustále jsme přemýšleli, jak článek napsat, abychom se nedopouštěli nějaké právní klasifikace a byli případ schopni doložit tak, aby ty ženy nebyly rozpoznatelné, ale jejich svědectví byla důvěryhodná. Proto jsme výpověď každé z nich ověřovaly. Možná úplně nejtěžší bylo rozhodnutí tam některé příběhy nedat, protože se hrálo o jejich bezpečnost.“ I podle Karáskové Skoupé je mnohem komplikovanější pracovat na textech o sexuálním násilí. „Občas se můžete jen snažit být co nejempatičtější a nezbývá vám než postupovat intuitivně. Upozadit novinářské ego a co nejvíc vycházet vstříc obětem.“
Obě novinářky v rozhovoru komentují i některé související kontexty, například genderovou nerovnost, kterou si sále mnoho lidí neuvědomuje. „Muži v drtivé většině nezažívají to, že jim někdo začne psát: ‚Počkám na tebe před barákem a znásilním tě, ještě si to užiješ!‘“ ironizuje Rychlíková. „Takže často netuší, jakou zkušenost mají ženy, a obzvlášť ty, které jsou ve veřejném prostoru vidět,“ uzavírá.
Pusťte si celý rozhovor a dozvíte se, proč je důležitou součástí práce novinářů dosazovat sexuální násilí do různých kontextů. Celou podcastovou sérii Hranice násilí si můžete poslechnout na webu wave.cz/hranicenasili, v mobilní aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích.
Související
-
Posadil mě do auta a ujížděl. Nejhorší bylo, když mi znásilnění nevěřili
„Když jsem viděla ty malé rozbité cesty vedoucí pryč z města, došlo mi, že do kavárny mě neveze,“ vzpomíná Julie, hrdinka čtvrté epizody podcastu Hranice násilí.
-
Nechtěla jsem být v sedmnácti jen hospodyní a erotickým nástrojem, partner to nechápal
„Měl ten styl myšlení, že mám být u plotny a nemluvit, a on bude o všem rozhodovat,“ říká Klára, hrdinka druhé epizody podcastu Hranice násilí.
-
Partner mě zneužíval a já ho živila, z násilného vztahu mi pomohly ženy okolo mě
„Šlo to hrozně pozvolna. Ze začátku jsem nevnímala, že je něco špatně. A pak už s tím nešlo nic dělat,“ říká hrdinka třetí epizody podcastu Hranice násilí, Daniela.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.