Zemřela legenda zombie filmů George A. Romero. Přejme mu brzké zmrtvýchvstání

S hororovou legendou Georgem A. Romerem jsem měl možnost mluvit naživo, když minulý rok navštívil filmový festival v Karlových Varech. Působil dojmem vitálního a spokojeného staříka, který má na rozdíl od mnoha jiných důchodců to štěstí, že může stále dokola vzpomínat na minulost a všechny kolem to zajímá. Režisér měl až ochranitelský pud a do poslední chvíle se vyjadřoval k tomu, kam zombie žánr směřuje. S oblibou třeba vrhal jedovaté sliny na televizní seriál Živí mrtví (v originále The Walking Dead), o kterém prohlašoval, že to je „soap opera“ s nemrtvými. Moc pochopení neměl ani pro filmovou sérii Resident Evil, jejíž první díl měl původně režírovat, a dokonce k ní napsal scénář, ale jeho vize byly pro producenty nakonec nepřijatelné.

Ani před osmdesátkou nepřestával pracovat na nových projektech. V letech 2014 a 2015 psal pro vydavatelství Marvel komiksovou minisérii Empire of the Dead, k níž odkoupila televizní práva společnost AMC a plánovala podle ní natočit seriál – jenom pro úplnost, AMC je zodpovědná i za sérii Živí mrtví. Jen pár dní před Romerovou smrtí se na internetu objevila také zpráva, že mistr napsal scénář k zombie komedii Road of the Dead, kterou sám popisoval jako „demolition derby se zombiemi“ nebo „zombie verzi Rychle a zběsile“. Spoluautor scénáře Matt Birman, který má film také režírovat, momentálně shání potřebné finance.

Přestože má Romero za sebou řadu vynikajících filmů, jako byla originální variace na upírský motiv Martin nebo pocta krvavým komiksům Creepshow (napsaná ve spolupráci se Stephenem Kingem), většina diváků ho dnes zná především jako tvůrce série filmů o oživlých mrtvolách. Zejména první z nich, Noc oživlých mrtvol z roku 1968, je považovaná za základní kámen moderních filmů o zombie apokalypse. Námět o zkáze lidské civilizace způsobené lidožravými mrtvolami vstávajícími z hrobů prý vznikl do velké míry pod vlivem četby geniálního postapokalyptického románu Richarda Mathesona Já, legenda. Malý nezávislý snímek natočil Romero v začátcích své kariéry, kdy s několika kamarády založili filmovou společnost, která se nejdřív soustředila na natáčení reklam. Romero vždycky operoval tak trochu na hraně, uměl si vystačit s málem, a přesto byly rozpočty vždy nesrovnatelné s konečnými výdělky. Tento přístup si zachoval po celý život.

Pro Romerovu zombie ságu je typický jeden motiv. Lidé se i v kritických situacích, jako je zombie apokalypsa, většinou chovají jako sobečtí idioti – jsou spíš schopní se navzájem pozabíjet než spolupracovat. Často do filmů pod litry krve a metráky masa schovával i kritiku soudobé společnosti. Druhý díl, slavný Úsvit mrtvých z roku 1978, už je zároveň naprosto vědomá satira na konzumní životní styl, který se odehrává v nákupním středisku, kam se lidé vracejí i po smrti jako zombie – už za života to bylo přece jejich útočiště a trávili tam nejvíc času. Od té doby chtěl Romero natočit každou dekádu jeden zombie film, který by vždy charakterizoval nějaký aktuální společenský problém. Kromě devadesátých let, kdy vznikl jen remake Noci živých mrtvol v režii jeho kamaráda, mistra speciálních efektů Toma Saviniho, se mu to dařilo až do roku 2009. Tehdy celou sérii uzavřel jeho nakonec definitivně poslední film Survival of the Dead.

Když jsme se ho při rozhovoru v Karlových Varech ptali, jaké téma by zpracoval v tomto desetiletí, kdyby dostal šanci, odpověděl: „To je docela těžké. Jak chcete filmově pojmout třeba takový Islámský stát? Finanční krize také není moc slibné téma, protože zombie nejsou moc šikovné s klávesnicí. Hodně mě ale zajímá to, co se v současnosti děje na hranicích. Téma imigrantů se přímo nabízí.“ Už se k němu ale nedostal.

George A Romero spolu s Antonínem Tesařem a jeho kolegou z Festivalu otrlého diváka Petrem Šarochem na filmovém festivalu v Karlových Varech ​|foto: archiv Antonína Tesaře

Kariéra George A. Romera pamatuje všechny trendy, žánrové odbočky do slepých uliček i postupně upadající vlnu zájmu až do současnosti. Romero ustál osmdesátkovou éru zombie komedií jako Návrat živých mrtvol, devadesátkový útlum tohoto žánru a jeho nové nakopnutí se superrychlými zombiemi ve filmu 28 dní poté i veleúspěšné seriálové zkoumání soužití živých a mrtvých. Vzhledem k tomu, kolik rozdělaných projektů po sobě Romero zanechal, je pravděpodobné, že se s jeho jménem budeme ještě pár let setkávat i v případě, že k žádné zombie apokalypse v nejbližší době nedojde. Mistr zombie žánru se tak dočká symbolického zmrtvýchvstání, které tak často dopřával divákům na filmovém plátně.