„Zlato rýžují ručně a stráží svůj unikátní čaj.“ Jan Styblík projel části Barmy, do kterých se nesmí

Tentokrát Jan Styblík navštívil protilehlé oblasti na východě, severozápadě a jihozápadě země. „Jsou to úplně odlišné části státu. Historicky a etnicky spolu nikdy neměly nic společného,“ podotýká cestovatel, průvodce a překladatel v cestovatelském a outdoorovém magazínu Radia Wave Casablanca. Ani v Čjinském státě nežijí žádní Čjinové. Jde jen o obecný název, odvozený od Čjinských hor. Etnických skupin je v oblasti víc a mají natolik odlišné jazyky, že si nerozumějí.“

Tam, kde se rýžuje zlato

Letos kromě části Čjinského státu navštívil nelegální zlatý důl v oblasti na západě země u indických hranic, kde žijí Nágové, bývalí lovci lebek, a viděl každoroční festival konaný k Novému roku. „Zlatý důl je v podstatě měsíční krajina,“ konstatuje Jan Styblík. „Zlato se tam rýžuje ručně a za použití rtuti. Místní si škodlivost rtuti uvědomují, ale nemají moc na výběr. Ale je to začarovaný kruh. Devastují krajinu, spodní vodu a pole a přicházejí o další možnosti výdělku.“ Pro turisty je tato oblast zakázaná, český cestovatel se tam dostal k podivu lokálních autorit i k údivu sebe samého. „Byla to kombinace místních znalostí, zkušeností a štěstí.“ Festival pro něj byl potom příležitostí vidět etnika z oblastí, kam je vstup zcela zakázán. „Akce je řízená centrálně a politici mají projevy, vloni přijel i prezident, ale všichni mají své zdobení, tančí se a pro všechny je to slavnostní příležitost.“

Vesnice Nagů, severní Barma|foto: Jan Styblík

Tam, kde žijí strážci čaje

Oblast na východě v okolí města Kengtung, v blízkosti thajských a čínských hranic, je paradoxně dostupná po zemi pouze z Thajska, kde Jan Styblík žije. V této části navštěvoval tamější etnika, žijící dost mimo dosah civilizace. Žije jich tam několik desítek. „Je to oblast, ze které podle jednoho z pramenů pochází čaj. Pěstují barmský polozelený čaj. Etnická skupina Wa se dokonce považuje za strážce čaje a mají ho ve velké vážnosti. V jedné z vesnic, kde se pěstuje nenapodobitelný čaj, ho s úspěchem vyvážejí do Číny a bohatnou.“

Jan Styblík: Tam, kde žijí bývalí lovci lebek Nágové, vedou cesty vyžadující nižší pud sebezáchovy

• Upravit
• Smazat

„Některé malé děti se rozbrečely, když mě jako bílého člověka uviděly. A příště si daly pozor, aby na mě nenarazily. Cizinců bylo v nágských vesnicích zatím jen pár. Setkal jsem se také s mužem, který ještě v roce 1977 ukořistil lebku jako trofej,“ říká Jan Styblík.

Tam, kde Barmu změnil turismus

V centrálních oblastech země naopak Jan Styblík pozoroval změny způsobené turismem. „Můžou za ně hlavně turisté. Někteří z nich nerespektují základní kulturní zvyklosti. Nezouvají se do chrámů, nenosí dlouhé kalhoty, pokuřují uvnitř chrámových budov a podobně. Místní se následně k turistům také chovají bez respektu. Nechci být v roli hodnotitele, ale tuto změnu rozhodně pozoruji.“