Žluté květy, incest a transgenerační trauma. Sto roků samoty je povedený seriál, má ale hluchá místa
Dá se stěžejní dílo magického realismu Sto roků samoty přenést na plátno? Tvůrci nového seriálu, který měl premiéru na konci minulého roku, to zkusili. O tom, jak to dopadlo, si v novém Litu povídají Honza s Evou.
„Z prvních dílů jsem byla trochu zklamaná, ten text je barvitý a hravý a neměla jsem pocit, že to vidím i v seriálu,“ hodnotí nejdřív velmi skepticky Eva. Po osmi dílech, tedy polovině seriálu, ale moderátorka hejt přehodnotila. „Na konci jsem brečela, vlastně je to asi docela monumentální dílo,“ dodává.
Předloha kolumbijského spisovatele Gabriela Garcii Márqueze spatřila světlo světa v roce 1967, pro české publikum pak v překladu v roce 1971. Práva k seriálové adaptaci dali tvůrcům až Márquezovi synové.
„Některé scény jsou trochu na sílu, jsou tam hluchá místa, kdy člověk potřebuje znát knižní předlohu,“ říká Honza, ale nešetří chválou na seriál, který vypráví rodinnou ságu na pozadí kolumbijských dějin přelomu 19. a 20. století. „Je to dobrý seriál,“ shrnuje.
Evě se líbila pohřební scéna, ve které na zem padá tisíce žlutých květů, Honza se zase zamýšlí nad celkovou filozofií slavného díla kolumbijského nobelisty.
Jak si tvůrci seriálu poradili s často problematickými sex scénami? Cítíme se sami i u kupování jogurtu? A stojí za to počkat si na zbylých osm dílů seriálu Sto roků samoty? Pusťte si novou epizodu Litu.
Související
-
Márquezových Sto roků samoty je magická luštěnka plná opakování, incestů a prasečích ocásků
V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a pedagog Stanislav Zajíček zabývali románem Sto roků samoty Gabriela Garcíi Márqueze.
-
Lepší než Sto roků samoty. V češtině vyšel „totální román“ peruánského nobelisty Maria Vargase Llosy
Původně jsme chtěli probrat autobiografii Jorge Luise Borgese, ale hispanistka a překladatelka Anežka Charvátová řekla ne. Právě totiž vyšel nejlepší jihoamerický román.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.