Zpověď je tak trochu psychoterapie. Víra ale není berlička, říká Filip. Jací jsou dnešní mladí věřící?
„Není to tak, že když se s váma rozejde holka, tak se začnete modlit a bude to v pohodě. Takhle to nefunguje,“ popisuje Filip, jak mu víra (ne)pomáhá, když ho potkají v životě problémy. Filip je katolíkem od malička, jak se se svými liberálními názory cítí ve spíše konzervativní církvi? A dá se sladit hraní v punkové kapele s vírou?
„Po těžkým rozchodu mi víra pomohla a nepomohla, není to o tom, že by to vyřešilo nějaký modlení,“ vysvětluje Filip. „Člověk o tom ale víc přemýšlí, víc se v tom rejpe. Ptal jsem se, jestli ta pozitivní energie vůbec pocházela z toho vztahu, nebo jestli je někde ve mně.“ Filipovi nakonec nejvíc pomohli přátele, ale i v tom vidí křesťanský aspekt – lásku ke všem, se kterými se setkává. Takové hodnoty se snaží uplatňovat i v práci jako učitel na střední škole. „Snažím se o co největší přátelskost a otevřenost ke svým studentům. Člověk může občas učit i něco trochu blbě, něco nevědět, ale když má o svoje studenty opravdu hlubokej zájem a je k nim přátelský, je to pro mě důležitější.“
Jak se žije mladým věřícím v ateistickém Česku? Poslechněte si cyklus rozhovorů s židovkou, katolíkem a evangelíkem o tom, proč se rozhodli věřit, jak víra ovlivňuje jejich každodenní život a osobní vztahy i jak jim dodává sílu v těch nejtěžších chvílích.
„Když se člověk snaží, aby jeho život měl smysl a dělá věci s láskou, tak je to pro mě naplnění křesťanskýho způsobu života.“ Takový život ale podle Filipa nesouvisí s příslušností k nějaké církvi. „Znám hodně lidí, kteří v sobě mají tu caritas, lásku ke všemu stvořenýmu, a přitom by je ani nenapadlo spojovat to s křesťanskýma hodnotama.“
Připravovat šábes jsem se učila podle Sexu ve městě, říká Zuzana. Jací jsou dnešní mladí věřící?
„Nedělám rozdíly mezi věřícími a nevěřícími, k věřícím mám ale blíž. A muže bych určitě chtěla věřícího,“ zamýšlí se Zuzana v šeru libeňské synagogy a popisuje, jakou by tu chtěla mít svatbu. „Chtěla bych, aby můj manžel věřil v jednoho Boha, ale je mi jedno, jestli to bude žid, křesťan, nebo muslim.“ V rozhovoru o tom, proč se rozhodla v osmnácti konvertovat k židovství, vypráví také, jak se v ní pere konzervativní věřící s liberálkou a jak vlastně pociťuje přítomnost Boha.
Filip prý také o sobě radši mluví jako o křesťanovi než jako o katolíkovi, protože některé katolické kruhy jsou podle něj moc radikální a konzervativní. „Nemají třeba pochopení pro homosexualitu. Nebo to ochranářství Evropy před cizíma kulturama mi taky přijde úplně zbytečný,“ vysvětluje. „Nejlepší na české historii bylo právě střetávání různých kultur a náboženství, a když se budeme snažit o nějakou umělou čistotu, neřku-li ještě vylhaně křesťanskou, tak to bude jenom rasismus. Rozhodně na tom není nic křesťanskýho.“
Jestli je někdo věřící, nebo ne, není pro Filipa nejdůležitější věc ani při výběru partnerky. „Moje žena třeba věřící není, člověk se ale do někoho zamiluje, protože má krásnou duši. A myslím, že moje žena má právě ty křesťanský hodnoty na mnohem vyšší úrovni než spousta katolíků.“ Filip s Aňou zatím děti nemají, ale jsou rozhodnutí je v budoucnu vychovávat v křesťanské víře. „Klidně s tím pak můžou nesouhlasit, ale podle nás je důležitý tyhle otázky otevírat, protože když se o něčem nemluví, tak to v tom životě není a to mi přijde škoda.“
„To bych nikdy neřek, že jsi věřící, já myslel, že se musíte chovat slušně, nesmíte pít a tak.“ Poslechněte si v rozhovoru, s jakými reakcemi se Filip setkává, když řekne, že je věřící, i to, s čím a proč se vlastně svěřuje svým zpovědníkům.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
