Připravovat šábes jsem se učila podle Sexu ve městě, říká Zuzana. Jací jsou dnešní mladí věřící?

18. prosinec 2018

„Nedělám rozdíly mezi věřícími a nevěřícími, k věřícím mám ale blíž. A muže bych určitě chtěla věřícího,“ zamýšlí se Zuzana v šeru libeňské synagogy a popisuje, jakou by tu chtěla mít svatbu. „Chtěla bych, aby můj manžel věřil v jednoho Boha, ale je mi jedno, jestli to bude žid, křesťan, nebo muslim.“ V rozhovoru o tom, proč se rozhodla v osmnácti konvertovat k židovství, vypráví také, jak se v ní pere konzervativní věřící s liberálkou a jak vlastně pociťuje přítomnost Boha.

„Že mám židovské předky, konkrétně dědečka, jsem věděla od dětství. Děda třeba říkal kšiltovce šábesdekl. A měla jsem nevlastní prababičku, německy mluvicí židovku, co měla číslo,“ vzpomíná Zuzana. Sama je už hodně let praktikující židovkou, ačkoli u nich doma se víra nevyznávala. „Děda říkával, že jeho víra shořela v Osvětimi. Z dvaatřiceti členů rodiny se vrátil jenom on a jeho otec.“ Zuzana prý ale měla k víře a Bohu vždycky blízko, přes maminku katoličku to nejdřív zkoušela s křesťanstvím, pořád to ale podle jejích slov nebylo ono. „Mně tam nějak neseděl ten Ježíš.“

Jak se žije věřícím mileniálům / mladým věřícím v ateistickém Česku? Poslechněte si cyklus rozhovorů s židovkou, katolíkem a evangelíkem o tom, proč se rozhodli věřit, jak víra ovlivňuje jejich každodenní život a osobní vztahy i jak jim dodává sílu v těch nejtěžších chvílích.

Zuzana přiznává, že jako většina lidí z takzvané třetí generace přeživších šoa i ona byla v pubertě fascinovaná holokaustem. „Čtete všechny ty knihy a víte, že vaši předci tím prošli. Přemýšlíte, jak to asi prožívali, co cítili a jak s tím žili zbytek života.“ Trauma holokaustu se asi nepřímo podepsalo i na ní. Se sourozenci mívali v dětství skoro stejné noční můry, ačkoli si o nich nikdy navzájem nevyprávěli. „Vždycky nás někdo pronásledoval, chtěl nás zlikvidovat a my se před ním schovávali. V mým případě to byl takový velký drakoorel, který nám nakukoval do oken.“

Jsi, Bože, trochu chytřejší než já

„Zlomový pro mě bylo, když dědu pozvala olomoucká židovská obec na chanuku. Jela jsem s ním a oni mě hned přivítali: No, pojď, ty jseš naše. A já se tam fakt hned cítila jako doma. Vzali mě takovou, jaká jsem.“ Zuzana vypráví, i jak jela na první „židovské“ rande do Bratislavy, kdy poprvé sama připravovala šábesovou večeři, a nebyla ještě ve styku s žádnou židovskou komunitou. „Tak kde jsem se to měla naučit? No v popkultuře. A která postava konvertovala k židovství? Přece Charlotte ze Sexu ve městě,“ vzpomíná Zuzana, jak sjížděla všechny díly, kde se Charlotte věnuje židovským zvykům. „Ten kluk mě nakonec nechal a já chodila smutná po Bratislavě a najednou jsem si uvědomila, že to, v co věřím, není odvozený od nějakýho ňoumy, ale od toho, co cítím. A v ten moment jsem si definitivně řekla: jsem židovka.“ 

02035499.jpeg

Jako většina konvertitů si i Zuzana prošla ortodoxním obdobím, dnes je ale pro ni nejdůležitější tolerance. „Jediný způsob šíření víry, který uznávám, je, že člověk má žít nejlíp, jak umí, a má pomáhat ostatním.“ Boží ruku někdy cítí hodně intenzivně, někdy, když se jí nedaří, je na Boha dokonce naštvaná, ale i tak jí dodává sílu. „Cítím to, jako bych byla na lodi, kterou někdo vede. Říkám si: Ty jsi, Bože, tady, jsi přece jen o něco chytřejší než já a věřím, že můj život vedeš správně.“

„Lidi se mě ptaj: Na čem jedeš? No hele, to je Bůh, odpovídám.“ O tom, jak Zuzana čerpá sílu z Písně písní, proč nosila zahalenou hlavu, jestli nechá obřezat svoje děti, i to, jak znějí šábesová požehnání v opuštěné libeňské synagoze, si poslechněte v kompletním rozhovoru.   

autor: Alžběta Medková
Spustit audio

Související

  • Hergot!: Hledání židovských identit

    V kontextu střední Evropy se někdy mluví o novém boomu židovství u mladých lidí. V Německu, Polsku i České republice přibývá mladých lidí, kteří se hlásí k židovské...

  • Hergot!: Judaismus a křesťanství

    Cesty judaismu a křesťanství už více než 2000 let vedou v docela těsné blízkosti vedle sebe. Mnohokrát cesta křesťanská násilím přeťala tu židovskou, mnohokrát se o...

Více o tématu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.