Anglický kazatel v okupovaném Sarajevu. Špína se vydává po stopách názvů kapel

První díl nepravidelného seriálu o názvech kapel jsme vykopli jako pouštěčku našich oblíbených kapel, za jejichž pojmenováním se skrývají často zajímavé skutečnosti. Spolu s noise-punkovou kapelou Panzram jsme otevřeli celý balíček kapel, které se inspirovaly u známých osobností – od herců po fiktivní seriálové postavy, politiky nebo významné filosofy a myslitele. Vzpomněli jsme tak nejen na Adorna, ale i na Johna Balla, anglického kazatele ze 14. století, který se účastnil tamějšího rolnického povstání a bojoval „Biblí proti církvi“. Právě proto se podle něj pojmenovala česká kapela John Ball, o které jsme hodně mluvili v jednom z minulých dílů Špíny o propojení punku a spirituality. Jméno Panzram každopádně nezapadá do ani jedné z kategorií, Carl Panzram byl totiž jeden z největších amerických masových vrahů 20. století.

Čtvrtá spirituální seance Špíny: Scientologové, zpívající stromy, chrindie a další bizarnosti

• Upravit
• Smazat

Na pódiu se pohybuje hned několik členů rozvětvené rodiny Daniela Smitha. Dadaistický folk s kvílivými zpěvy a velkým množstvím nástrojů doplňují šílené kostýmy včetně zpívajícího stromu ověšeného jablky. Danielson Famile – metalisty milovaná a popravdě v lecčem děsivá kapela – byla jen jednou z mnoha, které jsme si na nejnovější plavbě po tentokrát nejbizarnějších a spirituálně založených hudebnících, kteří se o svých zkušenostech nebojí zpívat, pro vás připravili.

I kultovní španělská crustová kapela Ekkaia nemá k popkultuře daleko, pojmenovali se podle Tolkiena a jeho světa. Ekkaia je totiž moře obklopující kontinent Arda. Další dvě synonyma pro tento místopisný pojem si vzaly za své hned dvě blackmetalové kapely. Pán prstenů je totiž obecně hodně oblíbený a samotné nás překvapilo, kdo všechno se u něj inspiroval. Nejde ovšem jen o Tolkiena, takoví Takaru měli očividně načteného spíš Kurta Vonneguta a jeho Mechanické piano.

Českou scénu nereprezentovali jen John Ball, díky brněnské, dnes již nehrající punkové kapele Pazi Snajper jsme se dostali až k válce v Jugoslávii a do okupovaného Sarajeva. „Pazi, snajper!“ se totiž objevovalo nasprejováno na zdech určitých ulic, aby si místní obyvatelé dávali pozor na ostřelovače při přesouvání městem. Aktivismus brojící proti přezbrojování jde výborně dohromady s odkazy na klasický, osmdesátkový, anglický peace punk. K němu se totiž obrací i kapela 1981, která ve Špíně zazněla taktéž.