Automatky o umění: Mateřská revoluce s Mothers Artlovers
Jedna z nejzásadnějších umělkyň současnosti Marina Abramovich se loni nechala slyšet s otevřeným prohlášením, že podstoupila tři potraty. Pro německý Tagesspiegel Abramović také řekla, že děti jsou důvodem, proč jsou mužští umělci úspěšnější než ženy-umělkyně: „Je tu tolik talentovaných žen. Tak proč ta důležitá místa obsazují muži? Je to snadné: láska, rodina, děti. Žena tohle obvykle nechce obětovat.“
Téma žena matka/žena umělkyně je velmi současné. Podobně jako ve vědě se i v umění stále častěji ozývají ženské hlasy, které volají po větší podpoře žen matek v daném oboru. I proto vznikla podpůrná skupina Mothers Artlovers, která v současnosti sdružuje skoro dvě stovky českých matek z řad umělkyň, kurátorek a aktivistek, jejichž zájem o tvorbu nezastavilo mateřství.
Skupina se pravidelně schází, diskutuje, vytváří projekty a navzájem se podporuje. Mothers Artlovers fungují v Praze a v Brně. V obou městech vznikla platforma zároveň, pod vedením performerek aktivistek a matek, které reagují na aktuální společenské stereotypy v mateřství. V Brně skupinu koordinuje Kateřina Olivová, v Praze Darina Alster.
Obě ženy se ve své tvorbě opírají o skutečnost, že mateřství a jeho (nejen) rané projevy související s kojením jsou ještě stále v dnešních podmínkách tabuizovány. „Já jsem se setkala s velkým odmítáním ze strany umělecké komunity, už ve chvíli, kdy jsem otěhotněla. Několik mých kolegů mi začalo říkat: hlavně nezačni dělat to laktační umění! A já jsem nechápala, jak to myslí. V umění je přece svoboda, a jak to, že se toho laktačního umění všichni tak bojí. A vzala jsem to jako výzvu. Najednou se objevilo tabu v umění a já jsem s ním začala vědomě pracovat. Uspořádala jsem výstavu s názvem Laktační umění. Situace se ale pomalu mění a my ji musíme změnit. V umění je to také díky tomu, že dnes se nosí city a prožitky, dříve se nosil intelekt a koncept,“ říká Darina Alster.
Současné umělkyně naráží na spoustu bariér, ostatně jako jiné ženy matky, které se chtějí zároveň s mateřstvím věnovat své profesi. Umění ale často ženy neživí, je to jejich způsob vyjádření, kterým se zabývají ve volném čase. S rodinou a prací jim ale volného času příliš nezbývá. Často se z těchto důvodů vzdají své umělecké dráhy. A naplní tak kuloáry uměleckých škol, ve kterých se stále nesou skazky o tom, že pro ženy je studium umění vlastně zbytečné, protože se mu stejně nebudou nikdy profesionálně věnovat.
„Víte, když je člověk na škole, dostal se na Umprum nebo na AVU, tak je úspěšný umělec, protože se na tu školu dostal. Všichni se s ním chtějí bavit, všechny zajímá jeho názor. Pak má čas tak do 35 let a buď dostane Cenu Jindřicha Chalupeckého, nebo ho na ni alespoň nominují. A když je vám nad 35, nemáte cenu Jindřicha Chalupeckého a ještě máte děti na klíně, tak si to můžete jít rovnou hodit. Mateřství je totiž s uměním v přímém rozporu. Matka je stigmatizovaná, protože se nemůže účastnit neformálních schůzek, jako jsou vernisáže, a na výstavy už ji nikdo po tom ani nezve. Je odepsaná. A tohle my chceme změnit,“ doplňuje Darina Alster.
I proto budou o víkendu 19. – 20. 8. probíhat v pražském INI prostoru Akční dny Mothers Artlovers s podtitulem Mateřská revoluce. Jedná se o soubor přednášek a diskusí, kterých se může zúčastnit i publikum z široké veřejnosti. Muži jsou vítáni.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
