Barokní fasádu nikdo neotluče. Ale mozaiku ze 70. let klidně, říká historička architektury

2. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Vorlík a Veronika Vicherková

Petr Vorlík a Veronika Vicherková jsou dva z autorů knihy Architektura na červeném seznamu o ohrožených stavbách 60. až 80. let. A vzkazují: nebourat, demolice je definitivní.

Telefonní ústředna v Praze na Žižkově, hotel Černigov v Hradci Králové, někdejší ústředí KSČ v Brně, zvané Bílý dům. To je jen několik příkladů ohrožených staveb ze 60. až 80. let. Budovy z té doby se ve velkém přestavují a bourají. Proč nám to má být líto? 

„Ve veřejných budovách z té doby najdeme kamenné podlahy, kamenné parapety, dřevěné obklady stěn, často autorský nábytek, výtvarníky navržené keramické obklady, mozaiky,“ vyjmenovává architekt Petr Vorlík. Je to podle něj ztráta – vniveč přijde autorská práce i cenné materiály, což je v rozporu s principy udržitelnosti.

„Materiálové ztráty jsou obrovské a pro mě nepochopitelné, to mě na tom štve asi nejvíc,“ uvažuje historička architektury Veronika Vicherková. Majitelé to příliš neřeší, při rekonstrukci se obvykle všechno vybourá a nahradí dnešními standardními produkty. „Mozaika se vytrhá a fasáda se místo toho obloží polystyrenem a natře barvou,“ dodává Petr Vorlík.

Nová scéna Národního divadla v Praze

Platí to, i pokud je majitelem stát: Petr Vorlík upozorňuje na příklad hotelu Thermal ve vlastnictví státní firmy. Teď je na řadě Nová scéna Národního divadla, kde se rekonstrukce právě připravuje. Národní divadlo k ní nesděluje žádné podrobnosti a vyjadřovat se nesmí ani Petr Vorlík, který zde vedl stavebně-historický průzkum. Mluví tedy jen obecně: „Přestavby těchto budov jsou velmi často tajeny a to nás strašně mrzí,“ říká.

Logo

Kromě detailů a materiálů přicházíme podle hostů také o urbanistické kvality, budovy většinou navazovaly na větší celek. Dnes se tyhle souvislosti málokdy respektují. „Dnes se s železnou pravidelností postaví na jejich místě budova větší,“ říká Petr Vorlík.

Kniha Architektura na červeném seznamu má podtitul Normální je nebourat – a o tom přesvědčují Petr Vorlík a Veronika Vicherková. Jejich studenti prý těmhle jejich snahám rozumí, pracovali také na knize. Zajímá je originalita architektů téhle generace a „větší syrovost“ jejich architektury. „Vymezují se vůči současné architektuře, která je dokonale perfektní a vlastně sterilní,“ říká Petr Vorlík. 

Bourání s Veronikou Vicherkovou a Petrem Vorlíkem je o tom, že normální je nebourat – a o stavby ze 60. a 70. let se máme starat. Poslechněte si proč.

Spustit audio