Berlíňané chtějí víc zeleně a života na ulici, omezují proto průjezd aut. Co na to Praha?

3. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Berlíňané se na rozdíl od Pražanů více sdružují ve spolcích a prosazují své zájmy. Na snímku zahájení sběru podpisů pod petici Berlin car-free z 25. dubna 2021

Na začátku pandemie zavedla města jako Milán nebo Paříž pop-up cyklopruhy a velké části parkovišť vyhradila pro kavárenské stolky. V pokročilé fázi koronavirové krize se otevírá prostor pro omezení dopravy v celých sousedstvích. V Berlíně chtějí vybudovat 180 sousedských bloků, do kterých budou moct vjet auta jen v případě, že tu mají cíl své cesty. V Británii tomu říkají sousedství s nízkým provozem a v Barceloně superbloky. Praha zůstává proti trendu imunní.

„Kiezblock spočívá v tom, že skrze ohraničený prostor neprojíždí osobní auta ani náklaďáky. Můžou sem vjet, jen pokud jde o zásobování nebo přepravu obyvatel ze sousedství,“ vysvětluje Dirk von Schneidemesser z berlínské organizace Changing Cities koncept Kiezblocks nebo taky sousedských bloků.

Zatím se zapojilo 38 lokálních iniciativ, které pracují na přetvoření svých sousedství na lepší místa pro život. „Vznikne víc místa pro aktivity občanů, pro vysazení zeleně, dětské hry nebo lokální obchod,“ říká Dirk.

Se superbloky přišla barcelonská samospráva pod vedením starostky Ady Colau v roce 2016 a od té doby se omezování aut ve prospěch pouličního života šíří po západních městech spolu s prioritizací cyklistiky, pěší a hromadné dopravy. Praha je v tomhle ohledu pozadu, i když cyklopruhy se objevují na silnicích čím dál častěji. Ráznější omezení automobilů se ale nedaří ani v centru města, ani v rezidenčních sousedstvích.

Čtěte také

Jedním z důvodů je neochota občanů se sdružovat a prosazovat svoje zájmy. „Lidi tu nesnáší odbory, domovní schůze, nechtějí chodit do politických stran, zakládat spolky a bez toho je dost těžké prosadit nějakou změnu ve své ulici,“ říká předseda výboru pro územní plánování na Praze 3 Matěj Michalk Žaloudek.

Kromě čistšího vzduchu, klimatických závazků a bezpečnějších ulic pro děti se velká města 21. století musí proměňovat ve prospěch všech sociálních skupin. Automobil vlastní jen určitá část lidí, která skrze něj okupuje značný podíl veřejného prostoru.

„Férově sdílené město je princip, podle kterého se má podílet na vytváření a proměnách veřejného prostoru co nejširší škála různých skupin lidí tak, aby město sloužilo dobře pro všechny své obyvatele,“ uvádí jednu z metod proměny urbanistického prostoru historička architektury Klára Brůhová. Praha jako město pro život na svoji vizi zatím čeká.

Co jsou to superbloky v Barceloně a Kiezblocks v Berlíně? Proč má cenu omezovat automobily v některých částech města? Co je to férově sdílené město? A jak vypadají proměny západních měst pro 21. století? Poslechněte si celý příspěvek.

Spustit audio

Související