Bourání s organizátorem Ondřejem Kobzou

4. březen 2015
02936679.jpeg

Hostem 138. dílu Bourání byl organizátor Ondřej Kobza. O veřejném prostoru se v posledních letech začíná diskutovat tak často, že už se toto slovní spojení stalo jedním z klišé. Veřejný prostor je ale pouze místo, ve kterém se odehrává to mnohem podstatnější – tedy veřejný život.

A právě o tomto tématu byla řeč s jedním z nejpovolanějších – s člověkem, na kterého musel v pražském veřejném prostoru narazit snad každý – s Ondřejem Kobzou.

Ondřej Kobza ( * 1979)
Již od 16 let nutkavá potřeba organizovat akce pro lidi. Pronajímali jsme si tehdy klubovnu dobrovolných hasičů, poháry jsme uklidili do skříně a z kazet pouštěli alternativní hudbu, na zdi pověsili obrazy, pouštěli filmy – velmi nevídané věci v našem malém městě.

Začal jsem studovat politologii a teologii, docházel jsem k Ivanu Vyskočilovi na DAMU na jeho Autorskou tvorbu, účastnil jsem se asi po 10 let čtení Nietscheho Zarathustry u Zdeňka Neubauera. Leč, ani po 12 letech jsem ani jednu školu nedokončil. Nějak se neumím do ničeho nutit, jen tak si číst a chodit na dobré přednášky, to mě bavilo, ale nespat 5 dní před zkouškou a biflovat se na zkoušku, to jsem nikdy neuměl. Od zvolení Václava Klause presidentem v roce 2003 u mě vznikla další nutkavá potřeba – projevovat se angažovaně na ulici v převleku. Jakýsi archetyp středověkých karnevalů, šašků. Vytvářel jsem jakési inscenace toho kterého problému a tím především pomáhal její medializaci – např. podzemní garáže pod Klementinem, divadelní protesty proti Richterovi, akvárko pro žraloky na Letné, změny územního plánu, protidobešovské protesty, chátrání Kyselky atd.

Od roku 2010 jsem převzal bývalou kavárnu Shakespeare a přeměnil ji v café a club a galerii Café V lese. Jejímž znakem je značná žánrová rozkročenost – od country až po baroko. Kavárna přispěla i k rozvoji celé oblasti Krymská, která možná v nashromážděnosti podobně naladěných podniků a ateliéru nemá v Praze obdoby. V roce 2012 jsem se stal partnerem skvělému vizionáři Martinu Kontrovi na náplavce v Bajkazylu a skloubili jsme jeho kola, s mými piány a kulturním programem. Spolu se velmi snažíme měnit město ku obrazu svému. Nyní připravuji projekt „Kafe a piána“ – rozmístění pián ve městech, na ulicích, v nádražních halách a k tomu podávat vynikající kávu z malých českých pražíren.

Další články autora