Budou žít mileniálové v satelitech? České i slovenské suburbie se mění a jejich obyvatelé s nimi

Bydlení v příměstském satelitu
Bydlení v příměstském satelitu

Satelity obklopující velká města a požírající krajinu jedni nenávidí, druzí na život v nich nedají dopustit. Jak a proč vznikají a kdo v nich vlastně žije? A budou se dál rozrůstat? V magazínu Spot se na to pokouší odpovědět Pavel Šuška a Martin Šveda, editoři knihy Suburbanizácia: Ako sa mení zázemie Bratislavy. Sociální geograf Martin Ouředníček doplňuje český kontext a zamýšlí se mimo jiné nad tím, jestli zahušťování měst suburbanizaci zabrání, anebo ji naopak posílí. 

Podle některých odhadů se do okolí Bratislavy přestěhovalo za posledních dvacet let až 150 000 lidí. Pavel Šuška a Martin Šveda z Geografického ústavu SAV považují za reálné číslo asi 60 000, i tak jde ale o obrovský počet, který výrazně proměnil okolí slovenské metropole. Podobně to vypadá i kolem Prahy a dalších měst v postkomunistických zemích. Po roce 1989 se totiž v podstatě rozpadlo urbanistické plánování i politika střediskových obcí a velkoměsta začala živelně obrůstat nekontrolovaná výstavba. Slovensko bylo kvůli Mečiarově éře o něco pozadu za Českem, od konce 90. let ale hlavně kolem Bratislavy dochází k podobným procesům jako u nás.

Obálka knihy Suburbanizácia: Ako sa mení zázemie Bratislavy

Jedním z nejhmatatelnějších důsledků masivní výstavby u slovenského hlavního města je nárůst automobilové dopravy. „Podle našich zjištění dojíždí do Bratislavy kolem 140 000 lidí denně a infrastruktura na to není vůbec připravená, a to včetně městské dopravy, která v tomto ohledu zaostává možná o dvacet, třicet let,“ říká Martin Šveda. Velký dopad má suburbanizace na volnou krajinu. „Mizí nejen lesy, ale vinohrady, sady a další části kulturní krajiny,“ vysvětluje Šveda. V okolí Bratislavy tím podle výzkumníků trpí nejvíc oblast malokarpatského podhoří, které je velmi malebné, a proto přitahuje nové obyvatele.

Šuška se Švédou, stejně jako Martin Ouředníček z Urbánní a regionální laboratoře Přírodovědecké fakulty UK (URRlab) ale upozorňují, že nové satelity nejsou jediným typem suburbanizace. „Není to jen stěhování do nového, ale i rekonstrukce staršího bytového fondu nebo předělávání chat a chalup na trvalé bydlení,“ uvádí Ouředníček. „Nepozorujeme také pouze samotnou suburbanizaci, je tu i vzestupná tendence stěhování na venkov.“

„Mizí nejen lesy, ale vinohrady, sady a další části kulturní krajiny,“ vysvětluje Šveda. V okolí Bratislavy tím podle výzkumníků trpí nejvíc oblast malokarpatského podhoří, které je velmi malebné, a proto přitahuje nové obyvatele

Na rozdíl od 90. let se dnes v některých případech nová sídla staví urbanisticky promyšleněji, bere se v potaz veřejný prostor i infrastruktura. Není tomu tak ale zdaleka vždy. „Pořád se staví i krabice uprostřed ničeho v polích,“ upozorňuje Ouředníček. V URRlabu se věnují i sociálnímu prostředí českých suburbií. „Zajímá nás, jestli v nich budou zůstávat mileniálové, kteří se tam koncem 90. let narodili a teď dospěli,“ říká geograf. Druhým tématem výzkumníků je extrémní příliv bohatších cizinců ze Západu i Východu. Je to jev typický pro Prahu, v jiných městech ani postkomunistických zemích se tak výrazně neprojevuje.         

Na závěr Martin Ouředníček upozorňuje, že suburbanizace je přirozeným jevem už od středověku a nemusí být vždy negativní. Domnívá se také, že zahušťování Prahy, které razí architekti a urbanisté, suburbanizaci nezabrání, naopak ji podpoří. „Metropolitní plán řeší jen vnitřní Prahu, nijak nebojuje proti rozrůstání na jejích okrajích. Zahušťování může vést ke zhoršení kvality života ve vnitřní Praze, rozhodně nebrání suburbanizaci,“ uzavírá.

Postavit školku nebo domov důchodců? Jak se sžívají obyvatelé satelitů se starousedlíky? Kdo se na předměstí stěhoval v devadesátkách a kdo dnes? Poslechněte si nezkrácené rozhovory s Martinem Švedou, Pavlem Šuškou a Martinem Ouředníčkem o suburbanizaci v Česko-Slovensku.