Budoucnost Twitteru je nejistá a možných cest je mnoho

12. říjen 2016

Twitter je v problémech – nedokáže vydělávat peníze a podle některých hrozí, že ztratí svoje postavení. Představitelé společnosti uznali, že se možná nechají koupit, přičemž rozhodnout se mají do konce října. Jaká budoucnost stále mnohými milovanou sociální síť čeká?

„Twitter je takový, jaký si ho uděláte. Ale po pěti letech je dobré se ptát: A co Twitter udělal ze sebe?“ Tak zakončil vlivný technologický publicista Joshua Topolsky svůj kousavý článek The End of Twitter (Konec Twitteru) z ledna letošního roku. V něm sociální síti vytýkal neschopnost vypořádat se s nevhodným a urážlivým obsahem, nedostatečné odlišení od konkurentů a jako největší postrach Twitteru zmínil nikoliv cenu akcií, ale to, že by už brzo nemusel nikoho zajímat. Topolského článek spustil vlnu reakcí a opět položil otázku, která Twitter už několik let dohání: co bude dál?

V technologickém světě totiž existuje jen omezená doba, po kterou si můžete dovolit nevydělávat. Twitteru to přitom pořád nejde, a to už od vstupu na burzu v roce 2013. A jakkoliv Twitter podle všeho má dostatečné množství peněz, aby mohl fungovat ještě dlouho, nervozita jeho akcionářů roste. S vážnou tváří se tak nyní v sídle Twitteru projednává možný prodej celé firmy, což je řešení, které ještě do nedávna nevyřčeno viselo ve vzduchu.

Byť se kdysi přední sociální síti nedaří držet krok se Snapchatem a ani narušovat hegemonii Facebooku, svoji hodnotu má. V září se na Twitter každý měsíc připojilo 313 milionů lidí, což je slušné číslo. V určitých kruzích (třeba mezi novináři) si stále drží velké renomé a jeho schopnost zprostředkovat aktuální dění víceméně nemá na současné sociálně-síťové mapě konkurenci. Virální potenciál při šíření zásadních sdělení má Twitter pořád značný a třeba celebrity ho pořád rády používají. Pro případně kupce by tak šlo o vítanou položku do portfolia.

03721735.jpeg

A zájemců o Twitter je hned několik. Už na konci září se mluvilo o Microsoftu, mateřské společnosti Google Alphabetu, byznysové korporaci Salesforce nebo gigantu Disney. Minulý týden pak Twitter zájemcům vzkázal, že si svůj prodej rozmyslí a do konce října se rozhodne. Pro Alphabet i Microsoft, který mimochodem nedávno za 26 miliard dolarů koupil LinkedIn, by se Twitter stal významnou součástí jejich snah proniknout na pole sociálních médií, Salesforce by ho zase nejspíš využila pro zlepšení svých byznysových služeb a zesílila datamining zaměřený na zákazníky. Nejproblematičtější by tak – zdá se – byla akvizice Disneym – protože vlastní televize ABC a ESPN, mohl by podle některých komentátorů jeho vstup do Twitteru vést k odchodu konkurenčních médií.

Čtěte také

Zajímavou alternativu k prodeji velkým korporacím nabízí ve svém textu Here's my plan to save Twitter (Tady je můj plán jak zachránit Twitter) komentátor Nathan Schneider. Podle něj by totiž Twitter mohl přejít do společného vlastnictví třeba masivním crowdfoundingem, který by financovaly miliony jeho současných uživatelů.

Anebo na konci měsíce jeho šéf Jack Dorsey oznámí, že se prozatím prodávat nebude. Náznaky, že zde je vůle krizi vyřešit, v Twitteru existují, třeba v podobě nedávného rozvolnění pravidel pro délku příspěvků. Tak jako tak doufejme, že tu s námi ať už v jakékoliv podobě Twitter zůstane. Místa, které by po něm na trhu zůstalo, by byla velká škoda.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.