Čarodějnický obchod: Co se tam prodává?
Křišťálové koule, kyvadla, lebky, vykuřovadla a svíčky. To je jen zlomek toho, co nabízí v čarodějnickém obchodě. Ten funguje už několik let a mezi jeho zákazníky rozhodně nepatří jen postarší ženy s kočkou na rameni. Vlastně sem spíš chodí lidi, co vypadají úplně normálně. A úplně „normální“ jsou i zdejší prodavačky – čarodějnice.
„Dneska už se vůbec neví o tom, že za první republiky bylo Československo spiritistická velmoc. Spiritismu se v té době třeba často věnovali i členové tělovýchovné jednoty Sokol. Celkem běžně se tehdy experimentovalo s telepatií. Ale o tom se už dneska moc nemluví,“ vysvětlila nám hned na úvod čarodějnice Daniela, která nás obchodem provázela.
Dneska prý lidé služby čarodějnic vyhledávají hlavně kvůli penězům. Chtějí víc vydělávat nebo povýšit v práci. Romantické představy o tom, že by nejčastějším přáním bylo, aby se do vás někdo zamiloval, nám paní Daniela hned vyvrátila s tím, že dnes je motivem návštěvy čarodějnice u většiny lidí spíš láska k penězům než láska k jiné osobě.
Kromě rad si v čarodějném obchodě můžete koupit, cokoliv se vám bude hodit. Mají tam svíčky, které prý když hoří, tak vám splní nějaké konkrétní přání. Můžete si koupit křišťálovou kouli – jak jsme zjistili, některé slouží k věštění a jiné k čištění čaker. A pokud vám hodně záleží na čarodějné imagi, seženete tady i lebky a černé pláště. Černé kočky tady prý nemají, i když na černou barvu v krámě narazíte poměrně často: „Černá barva symbolizuje zastavení, ale taky znamená nicotu. Je to ale i barva pochybností, negace. A hlavně černá je barva, která drží informace a nepouští je dál. Já ale nosím černou proto, že je to praktické – mám totiž velkého psa a ne černou kočku. Na černé není vidět špína, a když je v létě vedro, tak stejně nosím bílou,“ vyvrátila nám naši představu o čarodějnici v černém plášti Daniela.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
