Česko ženy v politice chce. Bude ale nová sněmovna posilovat rovnost?
V letošních volbách se do poslanecké sněmovny dostal rekordní počet žen. V lavicích jich zasedne padesát, což je o šest více, než bylo zvoleno minule. K vyššímu zastoupení přispěly preferenční hlasy. Nebýt jich, třináct žen by ve sněmovně nesedělo. Můžeme slavit. Třeba politické strany po zjištění, že ženám bylo uděleno milion dvě stě tisíc kroužků, konečně pochopí, že ženy nemají mít místa jen ve spodní části kandidátek.
To, že ve sněmovně zasednou ženy ve vyšším počtu, ale nutně nemusí znamenat, že se podaří prosadit opatření, která nás v rovnosti posunou dopředu. Nejsilnější volební koalice Spolu je koalicí konzervativní. I jejich předvolební magazín Ženy Spolu prezentoval více tradiční představu ženství. Například Mirka Němcová v něm popisuje své trapasy s oblečením, další političky líčí zkušenosti s péčí. Z koalice PirStan se do sněmovny dostali jen čtyři zástupci Pirátů a ty šlo považovat za pravděpodobně nejliberálnější. Jak se strany k rovnosti stavěly v minulém období?
Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.
Občanská demokratická strana, za kterou letos v poslanecké sněmovně usedne dvacet osm poslanců a šest poslankyň, se v minulém období zasadila o to, aby byla zrušena novela, která školkám dávala povinnost přijímat dvouleté děti. Pro zrušení ale hlasoval například i Vít Rakušan ze STAN, kterého jsme během předvolebního klání mohli vidět v liberálnější koalici společně s Piráty.
Dostupnost předškolní péče je přitom klíčová pro to, aby se ženy mohly uplatnit nejen v péči o rodinu, ale i v pracovním životě. Protože dokud u nás tradičně vydělávají více muži, je logickým rozhodnutím partnerů, že s dítětem doma zůstane ten, kdo vydělává méně – tedy matka. Je otázkou, jestli nově zvolené poslankyně budou tento fakt reflektovat.
Z pera ODS také pocházely snahy narušovat plán pro prosazování Strategie rovnosti žen a mužů, kterou předkládá vláda. Strategie zmiňuje nejrůznější oblasti nerovností – od gender pay gapu (tedy platových rozdílů) přes boj proti násilí na ženách a domácímu násilí nebo třeba právě zvýšení zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. Aby se dařilo tuto strategii naplňovat, vypisuje Úřad vlády dotaci pro organizace, jejichž projekty k tomu přispívají. Jednoduše – úřad provádí výběrové řízení na externí dodavatele.
Dotaci se ale právě zástupci ODS v posledních letech opakovaně pokoušeli snižovat. Například v roce 2017 se pokoušeli v čele s poslancem Jakubem Jandou přesunout sedmimilionovou dotaci na rovnost do oblasti sportu. Je otázka, jestli tato oblast s alokovanou částkou 4 miliard takový příspěvek potřebovala. V následujících letech se ve škrtech v této dotaci pokračovalo.
Další z důležitých dokumentů, který se na půdě oslanecké sněmovny přetřásal, Istanbulská úmluva také v tomto období opět nejspíše nebude mít zelenou. Přestože její schválení podporuje například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, podpora u stran koalice Spolu se zatím spíše nedá očekávat. Za KDU-ČSL navíc byla do sněmovny zvolena Nina Nováková, která v uplynulém období patřila mezi hlavní aktéry, kteří proti úmluvě vystupovali.
Čtěte také
Z rozložení sil také nemůžeme usuzovat, že by se v následujících letech měla zlepšovat situace samoživitelek – velká část stran v minulosti například nepodporovala zálohované výživné, o podpoře situace marginalizovaných žen, jako jsou například Romky nebo migrantky, se také dá podle předchozích postojů spíše pochybovat.
Nic ale není rozhodnuto předem. V Poslanecké sněmovně zasedne devadesát čtyři nových poslanců a poslankyň, a jejich postoje tedy můžeme jen odhadovat. Nezbývá než doufat, že vyšší počet žen do sněmovny přinese ženskou zkušenost, která se do rozhodování o budoucnosti země propíše. A že vyšší počet žen ve sněmovně bude v dalších letech motivovat ženy usilující o rovnost ke kandidatuře.
S novou sněmovnou přijdou po volbách i nová témata. Možná. Jak se bude dařit prosazovat ta související s rovností žen a mužů? A jak se k rovnosti strany stavěly v uplynulém období? Poslechněte si komentář Johanny Nejedlové.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.