„Chybí nám nejméně měsíc vody,“ shrnuje současný stav profesor Miroslav Trnka z projektu Intersucho

I přesto, že panuje extrémní sucho, je zatím vegetace nezvykle zelená. Příčinou je podle Trnky brzký příchod jara. „V půdě ještě nějaká voda zbývá, takže to navenek působí, že se nic neděje. V tom je právě sucho zrádné – ve chvíli, kdy si ho člověk všimne, už nemá moc možností, jak zareagovat.“ Zásoby podzemní vody letos v některých místech velmi dramaticky klesly už v tuto dobu. Jediné zdroje, které se podařilo doplnit, jsou ty povrchové, kde je možné vodu zadržet na delší dobu.

„Jak pomohlo našich 165 přehrad při letošním suchu? Téměř vůbec,“ říká expert na ochranu vod

• Upravit
• Smazat

Jiří Malík je ochráncem přírody působícím na Broumovsku, dvacet let pracoval na místní Správě CHKO Broumovsko. Založil mimo jiné občanské sdružení Živá voda, které se zabývá ochranou vod a významných krajinných prvků, a aktuálně dokončil práce na projektu „model Zdoňov“. Ten má za úkol přirozeně zadržovat vodu a navrátit zemědělské půdě stoprocentní jímací schopnost.

„Kdybychom neměli síť vodních nádrží, měly by v řadě míst vodní toky extrémně nízké stavy, protože to, co poteče v řekách v létě, budou zásoby vody z povrchových zdrojů,“ vysvětluje Trnka, ale zároveň dodává, že si uvědomuje veškerá negativa spojená s vodními nádržemi, která zmiňuje například Jiří Malík. „Žádné řešení není ideální a bez problémů, argumentace bude vždycky z několika stran. Co mi tu ale chybí, je jasně vedená diskuse, která všechny argumenty zváží a rozhodne se, jakým způsobem budeme krajinu připravovat na budoucnost, která se zatím nejeví, že bude lepší.“

„Zvětšuje se nám také nerovnováha mezi srážkami a tím, co krajina potřebuje z pohledu evapotranspirace. Pokud krajina vodu má, tak jí víc zadrží a vypaří, protože je tepleji, prodlužuje se vegetační sezona a rostliny rostou déle,“ dodává Trnka s tím, že se pak hůře dosycují zásoby podzemní vody. Problémy se suchem ovšem zdaleka nejsou jen u nás. Podcenění situace přiznalo mimo jiné i Holandsko nebo Belgie. „Aktuálně to vypadá nejhůře v nížině od Slovenska přes Maďarsko až do Rumunska. Protože už pokrýváme celé povodí Dunaje, dává nám to poměrně dobrou představu o tom, jak se sucho nejspíš bude vyvíjet u nás. Vidíme totiž dopady na oblasti, které jsou suchem zasaženy dříve než my, protože patří do teplejších regionů,“ uzavírá Trnka.