Cirkulární ekonomika je model výroby, při kterém nevzniká odpad. Jak přesně funguje?

konzumerismus - slow life - konzumní
konzumerismus - slow life - konzumní

„Lidi si často myslí, že jde jenom o recyklaci, ten koncept jde ale mnohem dál. Je to třeba i o tom, že se budeme snažit vyrábět výrobky, které vydrží plnit svůj účel po co nejdelší dobu a navíc se v případě, že se s nimi něco stane, budou dát snadno spravit,“ říká ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky – Soňa Jonášová.

V současné době většina výroby a spotřeby funguje podle takzvaného lineárního systému. Spočívá v tom, že čerpáme primární suroviny, které následně převážíme na druhý konec světa, kde z nich něco vyrobíme. Hotové výrobky (například elektronika nebo textil) pak zase putují přes polovinu zeměkoule ke spotřebitelům, kteří tyto výrobky obvykle používají jen velmi krátkou dobu, a tak se z nich rychle stává odpad. V lineárním systému odpad nemá žádné další využití.

Řada velkých firem se ale nyní začíná přiklánět ke konceptu recyklace a udržitelného rozvoje. Podle Soni Jonášové je to logické, protože například využití sekundárních surovin namísto primárních je pro ně finančně výhodnější. Cirkulární ekonomika podle ní rozhodně není jen pro velké korporace a státní instituce. Začít může každý u sebe. Stačí, když se pozorně podíváme, co všechno denně vyhazujeme.

Místo nápojů v plastových lahvích si například můžeme koupit jednu kvalitní lahev na pití, kterou můžeme plnit opakovaně. Oběd, který chceme sníst v práci u počítače, si můžeme nechat v restauraci zabalit do vlastní krabičky a nemusíme používat tu jednorázovou plastovou. Místo abychom si kupovali další a další oblečení, můžeme si nepotřebné kousky s někým vyměnit. „Stačí trochu zpomalit a zamyslet se nad tím, jestli skutečně věci musím konzumovat tak rychle a nestačilo by třeba jenom trochu zpomalit,“ dodává Soňa Jonášová.

Co dalšího je součástí konceptu cirkulární ekonomiky? Jak ji můžete dál využít vy sami? Poslechněte si celý rozhovor.