Cirkulární ekonomika je model výroby, při kterém nevzniká odpad. Jak přesně funguje?
„Lidi si často myslí, že jde jenom o recyklaci, ten koncept jde ale mnohem dál. Je to třeba i o tom, že se budeme snažit vyrábět výrobky, které vydrží plnit svůj účel po co nejdelší dobu a navíc se v případě, že se s nimi něco stane, budou dát snadno spravit,“ říká ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky – Soňa Jonášová.
V současné době většina výroby a spotřeby funguje podle takzvaného lineárního systému. Spočívá v tom, že čerpáme primární suroviny, které následně převážíme na druhý konec světa, kde z nich něco vyrobíme. Hotové výrobky (například elektronika nebo textil) pak zase putují přes polovinu zeměkoule ke spotřebitelům, kteří tyto výrobky obvykle používají jen velmi krátkou dobu, a tak se z nich rychle stává odpad. V lineárním systému odpad nemá žádné další využití.
Řada velkých firem se ale nyní začíná přiklánět ke konceptu recyklace a udržitelného rozvoje. Podle Soni Jonášové je to logické, protože například využití sekundárních surovin namísto primárních je pro ně finančně výhodnější. Cirkulární ekonomika podle ní rozhodně není jen pro velké korporace a státní instituce. Začít může každý u sebe. Stačí, když se pozorně podíváme, co všechno denně vyhazujeme.
Místo nápojů v plastových lahvích si například můžeme koupit jednu kvalitní lahev na pití, kterou můžeme plnit opakovaně. Oběd, který chceme sníst v práci u počítače, si můžeme nechat v restauraci zabalit do vlastní krabičky a nemusíme používat tu jednorázovou plastovou. Místo abychom si kupovali další a další oblečení, můžeme si nepotřebné kousky s někým vyměnit. „Stačí trochu zpomalit a zamyslet se nad tím, jestli skutečně věci musím konzumovat tak rychle a nestačilo by třeba jenom trochu zpomalit,“ dodává Soňa Jonášová.
Co dalšího je součástí konceptu cirkulární ekonomiky? Jak ji můžete dál využít vy sami? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
