Dejvický Lesamáj: majálesový festival s hudbou, divadlem i deskovými hrami

Dejvický Lesamáj
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dejvický Lesamáj

Kampus Dejvice má letos vlastní majálesové oslavy, ušité na míru matematikům, architektům, informatikům nebo fyzikům. “Máme tady techniky a ti přemýšlí trochu jinak. Chtěli jsme udělat něco, co bude víc pro ně a bude to přímo v Dejvicích,” popisuje organizátorka Míša Militká. Vznikl tak samostatný festival, který kombinuje kapely, experimentální divadlo i deskové hry. Budou se majálesové oslavy dál rozpadat do jednotlivých kampusů, nebo budou pražští studenti slavit společně?

Oslovit studenty technických oborů je podle Míši trochu složitější než studenty humanitního zaměření. „Obě ty školy VŠCHT i ČVUT jsou hodně těžký, takže ti studenti nemají tolik času. Ne, že by se neuměli bavit, ale nejsou zvyklý v tom kampusu zůstat. My je to chceme naučit.“ Proto se Lesamáj konal přímo mezi školními budovami a ve všední den. „Snažili jsme se to udělat pro lidi ze všech oborů. Takže hodně různorodý. Máme věci pro párty lidi, deskovky pro introverty, něco pro kreativní duše i pro techniky. Aby si každý našel to, co chce.“

Symbolickou štafetu Lesamáji předali organizátoři Studentského Majálesu, který letos už pošesté připravili studenti zejména z Univerzity Karlovy v budově Karolina. Na konkurenci do Dejvic se přišel podívat i Honza Geryk. „Na obou akcích je vidět půdorys toho vzniku. Ten náš Studentský Majáles reagoval na určitou komercionalizaci majálesu, tak je takový aktivističtější a historicko-politický. Tady je zase vidět snaha oživit dejvický kampus. Jde o to místo,“ říká Honza a dodává, že i studentská satira na obou akcích je podle něj trochu jiná.

Student v centru zájmu

Smyslem Lesamáje byla podle Míši Militké snaha vrátit se ke studentským kořenům. S ostatními studenty chtěla zorganizovat akci, která je zcela nekomerční a v centru zájmu má studenta. „Dřív jsem pomáhala s přípravou velkých majálesových festivalů. Ale to je hudební festival, s tou studentskou částí to nemá tolik společného. Ty prvky nejsou tak prosazovaný, jak bych si já, jako aktivní studentka přála.“

Návrat ke studentské podstatě květnových oslav se podle Míši hodně podařil už Studentskému Majálesu. „Ten je hodně u kořenů, ale podle mě je hodně uzavřený. Nechci říct, že je jen pro jednu fakultu, ale jsou to lidi, kteří mají svou vlastní specifickou zábavu. My jsme se to snažili udělat pro všechny fakulty.“

Rozdělené oslavy

Se vznikem Lesamáje se pražské majálesové oslavy ještě více rozštěpily. Pro některé je majáles běžný hudební festival s velkým počtem pódií a známých kapel. Jiní hledají autentickou, čistě studentskou kulturu, anebo chtějí oživit kampus a aktivizovat své studenty. Podle Tomáše, který se na Lesamáj přišel podívat, by studenti měli oslavovat společně. „Kdyby se našel průsečík těch aktivit, tak by to mohlo hodně posílit aktivní studentskou scénu.“ To si myslí i Veronika. Upozornila, aby tím ale netrpěla různorodost a specifičnost jednotlivých studentských akcí, které pořádají různí studenti na odlišných místech. „Co se týče majálesu, tak bych to spojila. Ale malý studentský festivaly, by se měly konat po celý rok.“

Podle Míši mohou různé formy studentských oslav existovat vedle sebe, aniž by si konkurovaly. Každá z pražských akcí je prý úplně jiná a oslovuje jinou skupinu lidí. Spojení s dalšími menšími iniciativami se prý ale nebrání. „My jsme prvním ročníkem chtěli ukázat, že to jde a že to má potenciál. Naší myšlenkou je to propojit. Třeba se nám do budoucna podaří udělat jeden velký studentský majáles, který bude mít víc částí.“ Vzorem je prý pro organizátory Lesamáje Budějovický majáles, který netrvá jen několik hodin, ale je vícedenní akcí, kterou žije celé město.