Deska týdne: Český producent HRTL dekonstruuje taneční trendy

15. prosinec 2015

Zakladatel labelu Bükko Tapes Leoš Hort přistupuje k tvorbě ze strany, která není na současné elektronické scéně příliš obvyklá – sám sebe omezuje používaným nástrojem, tedy modulárním syntezátorem. Osekání vlastních zvukových možností a práce s minimálními prostředky se ukazují jako dobrý tah, umožňují mu totiž nebývalý žánrový rozlet.

V hypertechnologické době, kterou producenti a producentky na jedné straně tematizují prostřednictvím zvukového hédonismu s přehršlí samplů a na straně druhé odmítají pomocí syrového tribálního techna, to má velkou výhodu. HRTL totiž může čerpat inspiraci z obou táborů a zároveň se vždy proti proudu aktivně vymezovat.

Vymezení se je na albu Dataloss, které má v jeho dlouhohrající diskografii pořadové číslo dvě, hlavním tématem. Od trendů se oprošťuje už použitím zmíněného modulárního syntezátoru, který má vždy trochu osmdesátkový feeling. Gesto odmítnutí zároveň najdeme i v estetice magnetofonových kazet, kterou HRTL dlouhodobě prosazuje. Díky tomu se hudba na desce Dataloss, která našla svoje jméno díky nešťastnému smazání už hotových skladeb a jejich opětovnému nahrání jenom po paměti, jen těžko k něčemu přirovnává.

V sedmi tracích a následných čtyřech remixech tak můžeme slyšet snad jenom náznaky videoherní atmosféry, kterou známe od producenta jménem Com Truise (26. ledna vystoupí v pražské MeetFactory). V jeho hudbě rozpoznáváme i odkazy na poetiku hlukového labelu Not Not Fun nebo sound raných bootlegových skladeb Boards of Canada. Většinu stopáže ale stojí HRTL osamocen a velmi organicky přechází z atmosférického techna do roztančeného houseu, ambientních meziher a lo-fi přístupem okořeněné taneční hudby.

03531564.jpeg

Samotná dekonstrukce současných elektronických trendů by asi na dobře vystavěnou dlouhohrající desku nestačila, HRTL má ale velkou výhodu v tom, že svůj nástroj ovládá opravdu dokonale. Posluchač jenom těžko pozná, kde končí improvizace a začíná pečlivě promyšlená pasáž, všechno do sebe totiž samovolně zaplouvá. Díky kratší stopáži nehrozí ani stereotypní repetice, která je jinak s rovnými beaty neodmyslitelně spjata.

Výsledkem je tedy sebevědomá deska – HRTL se sice díky ní do českého tanečního mainstreamu nekatapultuje, vzhledem k tomu, jakým způsobem svoji hudbu staví, by ale bylo naivní myslet si, že něco takového vůbec chce.

Hodnocení: 75 %
HRTL – Dataloss (Bükko Tapes, 2015)

autor: Jiří Špičák
Spustit audio