Deska týdne: Julia Holter
Obtížně zařaditelná americká hudebnice Julia Holter v loňském roce způsobila solidní pozdvižení svou debutovou deskou Tragedy, na níž ukázala, že experiment může být i dobrodružný a příjemně poslouchatelný zároveň.
Do roku 2012 kalifornská zpěvačka a muzikantka vstoupila jako zavedené jméno na scéně experimentální hudby a svoji pečlivě vybudovanou pozici touží potvrdit deskou Ekstasis.
Sedmadvacetiletá Julia Holter se na začátku roku 2012 ocitá v zatím nejrůžovější situaci své hudební kariéry. Stalo se to po několika letech hledání vlastního zvuku a vydávání experimentálních nahrávek u malých značek, třeba u kazetového labelu NNA tapes. Klíčové bylo setkání s lidmi z labelu Leaving na party Part Time Punks. To jsou kultovní večery v klubu The Echo v Los Angeles, které jsou zasvěcené post punku, synthpopu, industriálu a dalším alternativním neboli v Americe aktuálně „cool“ stylům. Leaving se rozhodli vydat Julii debutovou desku a album Tragedy jim jejich sázku na jméno Holter jednoznačně potvrdilo. Největší americký hype maker Pitchfork po Tragedy skočil jako hladový pes a v osmibodové recenzi naříkal jen nad tím, že deska vyšla až v závěru roku. Julia vzala svoji šanci pevně do rukou a jen pět měsíců poté přišla s druhou řadovkou Ekstasis, kterou zmíněný server okamžitě zařadil mezi Best New Music.
Poslechněte si celý profil od Veroniky Ruppert
Vystudovaná violoncellistka Julia Holter vrací hudbě vážnost – přestože zní dobrá polovina tracků na aktuálním albu jako běžné popové hitovky, celou desku obepíná aura hotového uměleckého díla. Při určitém úhlu pohledu totiž album zní jako jedna dlouhá propracovaná skladba prošpikovaná neuvěřitelným množstvím objevných formálních detailů. Ekstasis je v nejlepším slova smyslu velké dílo. Vrstevnaté, podepřené teoretickým základem, přesto chytlavé a zároveň originální. V tomto smyslu je Julia Holter daleko přede všemi propagátory lo-fi popu. Na rozdíl od nich totiž pochopila, že hudba je skutečně jenom jedna a nemá smysl dělit ji na klasickou, undergroundovou nebo popovou.
Poslechněte si celou recenzi od Jiřího Špičáka
V hudební branži přeplněné přesně definovanými odlesky jednotlivých mikrožánrů je poslech hudby Julie Holter opravdovým osvěžením, a to hned z několika důvodů. Pro způsob, jakým autorka uchopila hudbu minulosti, pro to, jak ji infikovala současným volnomyšlenkářstvím a především pro neodolatelnou auru, kterou Ekstasis působí na ty, kdo mají opravdu otevřené uši. Už se těším na pokračovatele nazvaného Gigi, který už je prý téměř dokončený.
Poslechněte si celou recenzi od Pavla Zelinky
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
