Deska týdne: Sia mezi Bridget Jonesovou a Shining

03160751.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03160751.jpeg

Australská zpěvačka Sia má za sebou bohatou hudební minulost. Poslední roky je ale známá hlavně jako autorka hitů pro jiné interprety a seznam jejích klientů se čte jako Kdo je kdo současného popu. Úspěch sólového jarního singlu Chandelier nicméně naznačil, že na sklonku čtyřicítky by se i Sia konečně mohla sama stát globální hvězdou. Sama určitě cítí šanci, a tak její šesté studiové album 1000 Forms of Fear nenechává nic náhodě a intimní zpovědi balí do opulentní popové produkce.

Není třeba chodit kolem horké kaše – Chandelier je zatím nejlepší popový singl roku. Je obdařený fantastickým klipem i příběhem (rekapituluje alkoholismus autorky) a svůdná je i prezentace, v níž zpěvačku nahrazuje stříbrná silueta vlasů. Ve zbytku desky se ale zbraně Chandelier – emoční vypjatost i bombastičnost refrénu – obrací proti ní. Sia si navykla psát popové hity pro rádia, a když píše pro sebe, tak z chytlavosti neubírá, nýbrž ještě přidává. Skladby z desky jsou ještě popovější – tedy epičtější, vypjatější či vokálně teatrálnější – než ty, které slyšíte v rádiu. Bohužel to znamená třeba to, že všechny mají uniformní stavbu – zajímavý elektronický úvod, ale pak se hned musí jít na refrén velikosti mrakodrapu.

Doby, kdy popu vládl teatrální maximalismus Lady Gaga, jsou pryč, současná první liga popu jako Beyoncé či Lorde mnohem více vsází na intimitu a uvěřitelnější, střídmější emoce. Sia přinejmenším od alba Some People Have Real Problems (2007) ale kráčí cestou opulentního popu a její vokální projev někdy nabírá škálou emocí až operních rozměrů. Je to celkem škoda, třeba skladba Cellophane ke konci desky je důkazem, že jí sluší i střízlivější poloha.

03160753.png

Popové zpěvačky k obřím prodejům kromě hitů potřebují i čitelnou a uvěřitelnou image a Sia je na nové desce za ženu na prahu čtyřicítky, která ještě pořád bojuje se svými vnitřními démony. (Není náhoda, že věta „I´m a mess“ se tu objevuje hned v několika skladbách.) Konflikty ale oscilují mezi uvěřitelností (Chandeliers, Big Girls Cry, Elastic Heart) a emočním vydíráním (Free The Animal, Fire Meet Gasoline). Je to prostě chvíli slaďák jako Deník Bridget Jonesové a chvíli paranoidní psycho Shining. Obě polohy k ní ale neodmyslitelně patří a fanoušci buď berou, nebo nechají být. Teď je tedy otázka, jak se s tímhle chaosem ztotožní popoví posluchači, kteří obvykle volí jednodušší výpovědi, mladší hrdiny a hlavně takové, kteří neskrývají svůj obličej.

Hodnocení: 75 %
Sia – 1000 Forms of Fear (2014, Monkey Puzzle / RCA)