Deska týdne: Yeasayer

Brooklynští Yeasayer se objevili jako blesk z čistého nebe. Dva kamarádi z Baltimoru, kteří se po letech protloukání po Státech znovu sešli v roce 2006 v New Yorku, se snažili maximálním způsobem napěchovat svoji kapelu vším, co mají rádi. Znovu se tak na scéně objevuje scénář, který připomíná post-punkovou horečku začátku 80. let, kdy měli hudebníci pocit, že existuje průsečík mezi africkými rytmy, jamajským dubem, americkým folkem a evropskou elektronikou. Hudební dráhu Yesayer pro vás zmapoval Pavel Zelinka.

"Indie mi způsobuje alergii, je dnes především antiseptické, předvídatelné, povrchní a zacyklené. Indie je škatule pro všechny... Ale Yeasayer nejsou kdokoliv. Jejich nová, druhá deska Odd Blood na první poslech klame zvukem. Ano, je mnohem popovější a někdo by ji tedy mohl hnedle sestřelit za prvoplánové tažení vstříc mase. Pokud ale posloucháte pozorně, najdete tady esenci prvotiny, ovšem podanou s větší uvolněností - řadu parádních nápadů, melodických veletočů a radosti. Radost je totiž téma na které Yeasayer sází. Odd Blood zametá takzvaný problém druhé desky pod bytelně prošitý koberec." Yea! Říká jednoznačně na nové Yeasayer hudební dramaturg Tomáš Turek. Poslechněte si jeho recenzi!

Yeasayer - Odd Blood|foto: Secretly Canadian

Deska All Hour Cymbals od Yeasayer se dá určitě považovat za jedno ze zásadních alb takzvané indie-scény. Od druhé řadovky této brooklynské party s názvem Odd Blood se proto hodně čekalo.V druhé recenzi se dozvíte, co si o ní myslí hudební publicista Michal Pařízek.

Yeasayer|foto: Press kit