Do výběru povolání mladým lidem bohužel často mluví rodiče. Když jim mladí uvěří, bývají rozčarovaní

4. únor 2021
V klidu

„Pokud nás práce naplňuje a netrávíme v ní příliš času, jde o dobrou volbu. Nesmíme mít o svém zaměstnání nerealistické představy, třeba že budeme po cestě do práce skákat radostí,“ říká psycholog Dalibor Špok o výběru povolání.

„Strach, že si odchodem z práce, která nám moc nesedí, ještě pohoršíme, je iracionální. Ze stovek případů jsem takřka nezažil klienta, který byl nespokojený, že udělal změnu,“ říká psycholog.

I když podle něho z práce odejdeme a později toho litujeme, dokážeme se brzy vrátit. „Ne třeba do úplně stejného zaměstnání. Ale víme, co jsme měli v práci rádi, ať už jde o pracovní dobu, příjemného šéfa, nebo malý kolektiv. To si dokážeme zase najít,“ věří.

V klidu (Dalibor Špok)

Do výběru povolání podle Špoka mluví často mladým lidem rodiče a prarodiče. „Bohužel se to pořád děje. Jenže situace v kultuře práce i v technologiích se obrovsky změnila. Nabídka, které byli vystaveni naše rodiče a prarodiče, byla totálně jiná a mnohem užší. Každá profese byla představitelná. To dnes neplatí,“ vysvětluje psycholog, který svým klientům pomáhá jejich ideální obor a práci identifikovat.

„Rozhodování se posouvá z patnácti let až mezi dvacítku a třicítku, kdy mladí vyzkoušejí a poznají zevnitř dost oborů. To s sebou nese často rodinné spory. Nebo naopak, když mladí svým rodičům uvěří, co je pro ně a jejich obživu dobrá práce, bývají často rozčarovaní z výsledku,“ dodává.

„Když na sebe tlačíme, že si musíme rychle vybrat nebo rychle uspět, připravujeme se o svobodu volby,“ říká Dalibor Špok. Co jsou obory budoucnosti? Jak si najít správnou práci a kdy z ní naopak odejít? Poslechněte si V klidu.

Spustit audio

Související